Přeskočit na hlavní obsah

Ranní restart: bankovní rada ČNB pod menším tlakem, ve čtvrtek záporné sazby jen jako diskusní téma



Tento týden: ČNB, inflace a trh práce

Tento týden ve čtvrtek zasedá ČNB a nejzajímavější bude diskuse o záporných sazbách. Od posledního zasedání výrazně zpomalilo tempo růstu devizových rezerv, takže zůstane jen u diskuse. Co se týče kurzového závazku, tak ČNB jen zopakuje, že nebude exit dříve než ve 2017. 

Ze zveřejněných makro dat ve světě budeme nejvíce sledovat inflaci za EMU (a jednotlivé země) a trh práce v USA. Podle trhu by inflace v EMU měla skončit v záporných hodnotách (-0,1 vs. -0,2% v únoru). Podle našeho názoru máme před sebou měsíce, kdy inflace díky postupnému vypadnutí efektu cen energií z meziročních hodnot zvýší inflaci k 1,5 procentu. Což sebou vytáhne i výnosy dluhopisů. 

Americký trh práce potvrdí dobrý stav, míra nezaměstnanosti těsně pod pěti procenty, tvorba nových pracovních míst na cca 190 tisících. Předskokanem pátečních dat za celou ekonomiku bude středa s tzv. ADP, což jsou data za soukromý sektor. Data v USA jsou konzistentní se zvýšením sazeb Fedu v polovině roku.

Krátkodobě očekáváme posílení dolaru k 1,1 a korunu odlepenou od 27 CZK/EUR.

Česká národní banka může zůstat v klidu

Proč zůstane jen u diskuse o záporných sazbách? Záporné sazby nebudou diskutovány, protože by česká ekonomika potřebovala uvolnit měnové podmínky. Ale protože někteří členové bankovní rady se zalekli nákladů svého opatření = to že kurzový závazek znamená nutnost intervenovat. Obava z objemu intervencí vzrostla poté, co ECB ještě více snížila sazbu do záporu na -0,4%. Vyšší sazba ČNB (+0,05%) ve srovnání s ECB by tak mohl lákat přiliv dalších peněz do české ekonomiky. 

ČNB s oblibou říká, že není závislá na ECB. Ale pokud přijala kurzový závazek, který se stal přilepením k 27 CZK/EUR vlastně fixním kurzem, tak chca nechca musí víceméně kopírovat měnovou politiku ECB a tedy i nafukovat svou bilanci přes nárůst devizových rezerv. 

Obrázek ukazuje vývoj bilance ECB a ČNB od začátku kvantitativního uvolnění v eurozóně, tedy od března minulého roku. Ne náhodou ČNB diskutovala záporné sazby v září a únoru, tedy poté, co bilance narostla rychleji. V lednu i únoru letošního roku rezervy rostly svižně, ale ve srovnání s ECB nijak nadměrně, jak ukazuje obrázek.


Data za březen o vývoji devizových rezerv ještě nemáme, ale ČNB zveřejňuje i tzv. dekádní bilanci, což je stav aktiv a pasiv ČNB k desátému, dvacátému a poslednímu dni kalendářního měsíce.

Z ní vyplývá, že v březnu za prvních 20 dnů poklesla zahraniční aktiva ČNB o 4 mld. CZK. Ty jsou dobrou aproximací vývoje devizových rezerv, takže podobný vývoj (pokles, minimálně snížení tempa růstu) můžeme očekávat i v případě devizových rezerv. 

Nevíme, nakolik jde o efekt transakcí pro vládu (EU fondy a platby do EU rozpočtů) a nakolik jde o ostatní intervence. Strukturu budeme vědět až se zpožděním dvou měsíců. Ale ve finále je to jedno, protože obojí je intervencí.

Pro srovnání: v lednu se zahraniční aktiva zvýšila o 80 mld. CZK (a rezervy shodně o 80 mld. CZK) a v únoru o 78 mld. CZK (a rezervy o 68 mld. CZK).

Menší zájem investorů o nákup CZK je vidět i na růstu dvouletých výnosů českých státních dluhopisů. V posledních týdnech totiž vzrostl výnos z -0,25 procent směrem k nule. A to i přes prázdný emisní kalendář Ministerstva financí. 


ČNB se tak nyní nemusí cítit pod tlakem a riziko zavedení negativní sazeb v březnu je tak velmi nízké. 

Nicméně v příštích měsících s růstem inflace v EMU (díky efektu cen energií) začne růst i česká inflace. Růst inflace vyvolá i růst inflačních očekávání a s tím i diskusi o potřebě kvantitativního uvolnění ECB, respektive jeho délce. Což se projeví i na růst výnosů státních dluhopisů, podobně jako v loňském roce.


No a podobná diskuse/spekulace začne i v případě ČNB a časování exitu. Takže krátkodobě vidíme potenciál pro odlepení se CZK/EUR od 27, ale v horizontu několika měsíců se k ní opět přilepí jak na mucholapku. 

Tohle platilo vždy, jen teď sociální sítě jsou k osamoceným bláznům více vřelé: „První follower dělá z osamoceného blázna vůdce.“
Pro korporátní psychopaty a fandy F1: "Pokud se vše zdá být pod kontrolou, tak prostě nejedete dost rychle." (Mario Andrett)i

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si