Přeskočit na hlavní obsah

Holubice a r-star (část 2)



Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií. 

Včera jsem ukazoval, že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci. 

Larry Summers vykresluje, že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro americký Fed, ale i pro ostatní centrální banky. Mou oblíbenou ČNB nevyjímaje.


Profesionální tanečníci mají jednoduché pravidlo: „Když nevíš, tak se toč.“ Profesionální prognostici: „Když nevíš, tak dej průměr.“

Fed přehodnotil rovnovážnou reálnou sazbu (které ekonomové mají tendenci říkat r-star, protože to zní více cool) postupně z 2,25 procenta na 1,25. 

I zde platí, že Fed je optimističtější než trh. Desetileté inflačně chráněné dluhopisy nabízejí výnos téměř nula procent. Ano, v následujících letech nedostanete nic navíc k inflaci. Dobrým odhadem, jak trh vidí rovnovážný výnos, je očistit z těchto deseti let prvních pět, kde ještě hraje roli cyklus, efekty cen komodit atd. Tzv. 5Y5Y velmi dobře odráží názor trhu na dlouhodobou rovnovážnou sazbu. Ani takto se moc daleko od nuly nedostaneme: 0,3%.


Takže zatímco Fed ještě pracuje s předpokladem, že rovnovážné reálné sazby jsou někde nad jedním procentem, tak trh už rezignoval. 

Přitom odhady akademiků, ale i výzkumné práce v centrálních bankách ukazují, že rovnovážné reálné sazby jsou ještě níže. Dokonce v záporných hodnotách. Ne odhady aktuální reálné sazby, ale té rovnovážné.

  
Průměr odhadů rovnovážné sazby je na -1,25%. Pokud bychom tedy předpokládali, že se Fedu podaří inflaci dotlačit a v průměru držet na dvou procentech, tak průměrná hodnota, na kterou se nominální sazba vyškrábe je 0,75 procenta. Plus mínus.

Pro dluhopisového investora samozřejmě takový vývoj není úplně dobrou zprávou. Příště se mrkneme na důvody, proč jsou rovnovážné sazby tak nízko, jestli je to někde lepší a jestli náhodou nakonec opět neporostou. 
    
"Všechny problémy lidstva pocházejí z naší neschopnosti posedět tiše o samotě v místnosti.„ Blaise Pascal (to si stěžoval v roce 1654, kdy nebyl facebook, twitter, google, TV, rádio…)

Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si