Taky Názor | david navrátil

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Jak rychle má Česká národní banka zvyšovat sazby? Na první pohled jednoduchá otázka. České ekonomice se přece daří a díky tomu je trh práce totálně vyluxován. Pokud by firmy byly schopny naplnit všechny své volné pozice, které nabízejí, tak by se dostala míra nezaměstnanosti dokonce do záporných hodnot. Teoreticky. V praxi to nejde. Ale tento propočet vykresluje napětí na trhu práce. Proto mzdy rostou rychleji než produktivita práce. Inflace už nyní je nad dvouprocentním cílem a dál by se zvyšovala, pokud by se měnové podmínky nezpřísnily. A to nemluvíme o růstu cen nemovitostí, který byl vloni nejvyšší v EU. Pokud by se jejich růst správně zohlednil v inflaci, ta by se rázem vyhoupla ke čtyřem procentům. Takže růst sazeb by měl být hodně svižný. Začněme si úvahu trochu komplikovat jinými otázkami. Na jakou úroveň by měly být sazby vzrůst? Ekonomové řeknou, že k rovnovážné úrovni. Tu ČNB odhaduje na 2,5-3 procenta. Analýzy vyspělých ekonomik ukazuje, že rovnovážná sazba pokles