Taky Názor | david navrátil

Pár výpisků z knížky od Setha Godina: The Icarus Deception. Výborná knížka, doporučuji. Strategy and tactics live on the outside, in the cold world of consultant and spreadsheets. They are things we do without changing the way we think We are willing to pay you extra money for is what we don't assume, what we can't get easily and for free. High quality work is no longer scarce. Competence is no longer scarce. What's scarce is trust, connection and surprise. The opposite of coherent is interesting. Competent people enjoy being competent. One you are good at something, changing what you do or moving to a new way of doing it will be stressful because it will make you (momentarily) incompetent. "Courage is telling our story, not being immune to criticism" Brené Brown Courage is the willingness to speak the truth about what you see and to own what you say Make connections: Make a difference. Make a ruckus. Make a legacy. The industrial system has...

Měly problémové země eurozóny provádět fiskální restrikci? Paul Krugman, nositel Nobelovy ceny za ekonomii a ekonomická pop star,  má jasno. Neměly! A svůj názor dokazuje například tímto obrázkem.  Ten ukazuje na vodorovné ose velikost fiskální restrikce v procentech HDP. A na svislé ose, jaký byl růst, respektive pokles jednotlivých ekonomiky v období mezi 2008 a 2012.  Pro Krugmana to je jasný důkaz toho, že to politici vehnali své ekonomiky do krize. Kdyby nedělali fiskální úspory, tak by ekonomiky typu Řecka, Portugalska, Španělska, Itálie neprošly tak hlubokou ekonomickou krizí. OK. Tady bychom mohli uzavřít: nebýt hlouposti politiků, tak by si eurozóna mohla odpustit dlouhou krizi. No, ale můžeme se na věc podívat i jinak. Existence vazby (korelace) mezi fiskální restrikcí a ekonomickým růstem totiž neříká nic o kauzalitě. Lorezno Smaghi ukazuje následující sérii obrázků. Korelace s růstem ekonomik ve stejném období má nejen velikost fiskáln...

Vánoce! A s nimi spojený shon, kupování dárků, slzy zklamání pod vánočním stromečkem a následné hromadné výměny dárků. Pojďme si tedy na chvíli nasadit brýle pragmatika a podívat se na vánoční dárky trochu jinak.  To je např. cílem knížky Scroogenomics od Joela Waldfogela. Předpokládejme, že stojím před pánským svetrem, který stojí 1000 korun. Koupím si jej, pokud v mých očích má hodnotu 1000 nebo více. V případě, že je to více než 1000, dosáhnu tzv. spotřebitelského přebytku.  Pokud ovšem koupím svetr někomu jinému, a tomu se svetr nelíbí (především ženy ví, o čem mluvím), tak jeho vnímaná hodnota je nižší než 1000, řekněme 500. V tom případě dosáhne ztráta hodnoty 50%. Ano, dar může mít sentimentální hodnotu. Mám rád toho, kdo mi dává dar, a to zvyšuje hodnotu daru. Sice se mi svetr nelíbí, ale protože jsem jej dostal od osoby, kterou mám rád, tak v mých očích se zvyšuje jeho hodnota na 750 korun. Lepší, ale pořád jde o ekonomickou ztrátu.  Jak vel...

Deutsche Bank vydala studii, ve které odhaduje různé úrovně kurzu EUR/USD pro jednotlivé země eurozóny, které ohrožují jejich konkurenceschopnost a ekonomické oživení. Další kamínek do mozaiky toho, jak je EMU heterogenní a jak nastavení jedněch měnových podmínek pro všechny země EMU nevyhovují všem. V případě Německa je kurz "ohrožující" ekonomiku na 1,79. V případě Francie je to ale 1,24. Rozdíl je tedy 44%. Aktuální kurz (25.11. 13:10) je 1,3524.

Efekt na ziskovost bank se lišil. V EMU extra nízké sazby kumulovaně snížily čistý úrokový výnos o 230 mld. dolarů (2007-2012). V USA naopak došlo k růstu čistého úrokového výnosu o 150 mld. USA.  Důvodem je rychlejší pokles sazeb na depozita a dalších úrokových nákladů banky ve srovnání se sazbami na úvěry. V EMU poklesla úroková marže o 70 bazických bodů na na 1,6%, zatímco v USA vzrostla o 110 bazických bodů na 4,6%!  V EMU úroková marže klesala především v Německu a Francii. Na druhé straně v Řecku, Itálii, Portugalsku naopak rostla. 

Snížení sazeb na nulu světovými centrálními bankami mělo podpořit ekonomiku. Ale jak to u každého opatření bývá, každá sranda něco stojí, respektive má své vítěze a poražené. Studie McKinsey ukazuje , že vlády USA, eurozóny a Velké Británie uspořily vládám 1,6 biliónu dolarů. Jednak díky snížení úrokových nákladů, jednak díky platbám centrálních bank do státního rozpočtu. Podniky byly profitovaly z extra nízkých sazeb. A to ve výši 710 miliard dolarů díky nižším nákladům na obsluhu dluhu. Kdo tratil? Domácnosti. Dosavadní ztráty jsou odhadnuty na 630 miliard dolarů. Jde o ztráty úrokového výnosu úspor domácností. Samozřejmě domácnosti, tedy lidi nejsou homogenní skupinou. Mladí, kteří nemají vysoké úspory a spíše se zadlužují, tak z nízkých sazeb získali. Starší ročníky s úsporami byli biti.

Ještě v roce 2005 byla míra nezaměstnanosti v Německu 11%. Před krizí poklesla na 7,5%. A na konci loňského roku byla 5,5%. Co stojí za německým úspěchem? Často zmiňovaným zdrojem úspěchu jsou reformy trhu práce, které Německo realizovalo mezi lety 2003 a 2005. Tzv. Hartzovy reformy. Šlo o podporu tvorby nových pracovních míst, různé dotace, až po výrazné snížení podpory v nezaměstnanosti pro dlouhodobé nezaměstnané. Podle odhadů přispěly Hartzovy reformy k poklesu míry nezaměstnanosti o tři procentní body. Polovinu tohoto efektu lze přičíst na vrub snížení podpor. Jaké jsou lekce podle Toma Krebse a Martina Scheffela? Za prvé, reformy jsou velmi nepopulární. A proto nesmí mít jasné vítěze a poražené. Jak poražené, tak vítěze je potřeba míti. Za druhé, reformy nemusí fungovat všude stejně. Například snížení dávek pro dlouhodobé nezaměstnané ve Francii nebo ve Španělsku jsou již nyní na nízkých úrovních. Takže jejich snížení nepřinese kýžený efekt. Jiný případ byl právě v Ně...