Přeskočit na hlavní obsah

Důsledky nulových sazeb

Snížení sazeb na nulu světovými centrálními bankami mělo podpořit ekonomiku. Ale jak to u každého opatření bývá, každá sranda něco stojí, respektive má své vítěze a poražené.

Studie McKinsey ukazuje, že vlády USA, eurozóny a Velké Británie uspořily vládám 1,6 biliónu dolarů. Jednak díky snížení úrokových nákladů, jednak díky platbám centrálních bank do státního rozpočtu. Podniky byly profitovaly z extra nízkých sazeb. A to ve výši 710 miliard dolarů díky nižším nákladům na obsluhu dluhu.


Kdo tratil? Domácnosti. Dosavadní ztráty jsou odhadnuty na 630 miliard dolarů. Jde o ztráty úrokového výnosu úspor domácností. Samozřejmě domácnosti, tedy lidi nejsou homogenní skupinou. Mladí, kteří nemají vysoké úspory a spíše se zadlužují, tak z nízkých sazeb získali. Starší ročníky s úsporami byli biti.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

My ČNB a oni Ilumináti

Odcházející guvernér M. Singer včera zveřejnil na blogu ČNB svůj článek, kde se zamýšlí nad dopady kurzového závazku do růstu. A s Jirkou jsme museli zareagovat. Předně musíme říct, že máme ČNB rádi, myslíme si, že patří ke špičce centrální bank ve světě, a že zavedení kurzového závazku bylo správným rozhodnutím. A po tomto opatrném úvodu asi očekáváte, že nezůstane niť suchá.  Kde začít? V článku se píše, že ekonomika rostla v roce 2014 o 1,9%. A tento růst Singer rozkládá na nějaké faktory: 1,1 procentního bodu přispěla zahraniční poptávka (růst v EMU), fiskální impulz 0,3pb, cena ropy 0,1pb, daně na cigarety -0,8pb. A (a teď to přijde) „měnová politika a sentiment“ 1,2 procentního bodu. Kdyby v té poslední položce bylo z našeho pohledu nějaké rozumnější číslo (řekněme 0,4-0,5pb jen pro měnovou politiku), tak by tento komentář asi nevznikl, ale více než procentní bod je už opravdu hodně a navíc je tam měnová politika spolu se sentimentem v jedné skupině, což podle nás n...

Táborníci ve Fedu a užitečná práce

Dva tábory Fedu Lael Brainard, členka FOMC (bankovní rada americké centrální banky), je známá holubice. A včera řekla , že není potřeba spěchat se zvyšováním sazeb, protože je málo důkazů, že nízká nezaměstnanost začíná vytvářet inflační tlaky. Respektive, že není potřeba zvyšovat sazby, protože by snad hrozilo přestřelení inflace. Jinými slovy také říká, že rizika příliš přísné měnové politiky v případě zvýšení sazeb jsou vyšší, než rizika příliš uvolněné měnové politiky.  Šlo o poslední vyjádření před komunikačním embargem, které se vždy spustí před zasedáním FOMC (20-21.9.). Doplnila tak vějířek názorů, které jsme slyšeli v posledních týdnech. Šéfka Fedu, Janet Yellen (taky holubice, ale veřejně se snaží vyjadřovat konsensus FOMC, aby nevypadala jako kůl v plotě) řekla, že důvody pro zvýšení sazeb se zvýšily. A viceguvernér Stanley Fischer (jestřáb, který ještě na začátku letošního roku prorokoval zvýšení sazeb o celé procento) zase, že je možné i dvojí zvýšení saze...