Přeskočit na hlavní obsah

Za akciovými a jinými bublinami stojí vmPFC, což by jeden neřekl, že


Dnes o investování, ale na pomoc si vezmeme fMRI.

fMRI? vmPFC? Nebojte, nejde o žádné zkratky záhadných institucí nebo dalších toxických finančních instrumentů.

Pokaždé, kdy praskne nějaká investiční bublina, tak se lidi ptají, jak je možné, že tolik lidí se nechalo „nachytat“ a investovalo do ní. Copak to neviděli? Odpověď nabízí výzkum, který prováděl s kolegy Colin Camerer z Caltechu s názvem: "Why 'Bubble Market' Investors Should Know Better". Zkoumali totiž, co se děje v hlavě investorů, kteří investují během akciové bubliny. A vzali si na pomoc magnetickou rezonanci (fMRI).

Čekali byste, že bublině nejvíce podléhají a investují do ní riskem posedlí tradeři? Tak to by byl špatný tip. Jejich analýza ukazuje, že investoři, kteří se vezou na vlně akciové bubliny, nejsou z velké části lehkovážní a milující riziko individua.

Naopak. Lidé investují do bubliny, když mají dobrou tzv. „theory of mind“. Přeložit bychom to mohli jako "kognitivně psychologická teorie mysli", což ale moc neobjasňuje, o co že to vlastně jde. Jde o schopnost (respektive zdání schopnosti) se vcítit do mysli druhého. Tito investoři hodně přemýšlejí o motivech ostatních investorů kolem, přemýšlejí, co bude jejich další krok...

Snímkování mozku potvrdilo, že vytvoření bubliny je spojeno se zvýšenou aktivitou té části mozku, která nese označení vmPFC: ventromediální prefrontální kortex. Jde o tu část mozku, která má mimo jiné na starosti náš úsudek, rozhodování a plánování.

Problémem těchto investorů je, že nabudou přesvědčení, že  "já vím mnohem lépe, než ostatní, co se děje, a proto se můžu do bubliny vložit, protože já vím, kdy prodat, protože vás všechny mám přečtené...".

Často se přesvědčí o svém omylu. A přitom o nutnosti pokory jsme mohli číst už mnohokrát.
„Jediná věc, kterou víme, je že nevíme nic a je to největší lidská moudrost“ Tolstoj.
„Vědění, že nevíš nic, tě dělá nejchytřejším ze všech“. Sokrates

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

My ČNB a oni Ilumináti

Odcházející guvernér M. Singer včera zveřejnil na blogu ČNB svůj článek, kde se zamýšlí nad dopady kurzového závazku do růstu. A s Jirkou jsme museli zareagovat. Předně musíme říct, že máme ČNB rádi, myslíme si, že patří ke špičce centrální bank ve světě, a že zavedení kurzového závazku bylo správným rozhodnutím. A po tomto opatrném úvodu asi očekáváte, že nezůstane niť suchá.  Kde začít? V článku se píše, že ekonomika rostla v roce 2014 o 1,9%. A tento růst Singer rozkládá na nějaké faktory: 1,1 procentního bodu přispěla zahraniční poptávka (růst v EMU), fiskální impulz 0,3pb, cena ropy 0,1pb, daně na cigarety -0,8pb. A (a teď to přijde) „měnová politika a sentiment“ 1,2 procentního bodu. Kdyby v té poslední položce bylo z našeho pohledu nějaké rozumnější číslo (řekněme 0,4-0,5pb jen pro měnovou politiku), tak by tento komentář asi nevznikl, ale více než procentní bod je už opravdu hodně a navíc je tam měnová politika spolu se sentimentem v jedné skupině, což podle nás n...

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...