Přeskočit na hlavní obsah

Za akciovými a jinými bublinami stojí vmPFC, což by jeden neřekl, že


Dnes o investování, ale na pomoc si vezmeme fMRI.

fMRI? vmPFC? Nebojte, nejde o žádné zkratky záhadných institucí nebo dalších toxických finančních instrumentů.

Pokaždé, kdy praskne nějaká investiční bublina, tak se lidi ptají, jak je možné, že tolik lidí se nechalo „nachytat“ a investovalo do ní. Copak to neviděli? Odpověď nabízí výzkum, který prováděl s kolegy Colin Camerer z Caltechu s názvem: "Why 'Bubble Market' Investors Should Know Better". Zkoumali totiž, co se děje v hlavě investorů, kteří investují během akciové bubliny. A vzali si na pomoc magnetickou rezonanci (fMRI).

Čekali byste, že bublině nejvíce podléhají a investují do ní riskem posedlí tradeři? Tak to by byl špatný tip. Jejich analýza ukazuje, že investoři, kteří se vezou na vlně akciové bubliny, nejsou z velké části lehkovážní a milující riziko individua.

Naopak. Lidé investují do bubliny, když mají dobrou tzv. „theory of mind“. Přeložit bychom to mohli jako "kognitivně psychologická teorie mysli", což ale moc neobjasňuje, o co že to vlastně jde. Jde o schopnost (respektive zdání schopnosti) se vcítit do mysli druhého. Tito investoři hodně přemýšlejí o motivech ostatních investorů kolem, přemýšlejí, co bude jejich další krok...

Snímkování mozku potvrdilo, že vytvoření bubliny je spojeno se zvýšenou aktivitou té části mozku, která nese označení vmPFC: ventromediální prefrontální kortex. Jde o tu část mozku, která má mimo jiné na starosti náš úsudek, rozhodování a plánování.

Problémem těchto investorů je, že nabudou přesvědčení, že  "já vím mnohem lépe, než ostatní, co se děje, a proto se můžu do bubliny vložit, protože já vím, kdy prodat, protože vás všechny mám přečtené...".

Často se přesvědčí o svém omylu. A přitom o nutnosti pokory jsme mohli číst už mnohokrát.
„Jediná věc, kterou víme, je že nevíme nic a je to největší lidská moudrost“ Tolstoj.
„Vědění, že nevíš nic, tě dělá nejchytřejším ze všech“. Sokrates

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

My ČNB a oni Ilumináti

Odcházející guvernér M. Singer včera zveřejnil na blogu ČNB svůj článek, kde se zamýšlí nad dopady kurzového závazku do růstu. A s Jirkou jsme museli zareagovat. Předně musíme říct, že máme ČNB rádi, myslíme si, že patří ke špičce centrální bank ve světě, a že zavedení kurzového závazku bylo správným rozhodnutím. A po tomto opatrném úvodu asi očekáváte, že nezůstane niť suchá.  Kde začít? V článku se píše, že ekonomika rostla v roce 2014 o 1,9%. A tento růst Singer rozkládá na nějaké faktory: 1,1 procentního bodu přispěla zahraniční poptávka (růst v EMU), fiskální impulz 0,3pb, cena ropy 0,1pb, daně na cigarety -0,8pb. A (a teď to přijde) „měnová politika a sentiment“ 1,2 procentního bodu. Kdyby v té poslední položce bylo z našeho pohledu nějaké rozumnější číslo (řekněme 0,4-0,5pb jen pro měnovou politiku), tak by tento komentář asi nevznikl, ale více než procentní bod je už opravdu hodně a navíc je tam měnová politika spolu se sentimentem v jedné skupině, což podle nás n...

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...