Přeskočit na hlavní obsah

Jaká bude reakce na "zastavení provozu státu" v USA?


V Ranním restartu píšeme: "v USA se nakonec zákonodárcům „povedlo“ nedosáhnout včas dohody ohledně rozpočtu, což znamená, že s platností ode dneška vláda nemůže vyplácet širokou škálu prostředků. Stalo se tak poprvé po 17 letech a týká se to například mezd 800 tis. zaměstnanců, kteří tak ode dneška mají neplacené volno. Trh na to příliš nereagoval, dolar už v předchozích dnech postupně oslaboval a dostal se na nejnižší úroveň od začátku února, aktuálně je na 1,355. Zatím se ještě nejedná o žádnou tragédii, pokud znesvářené strany Kongresu dokážou najít společnou řeč, mohl by stop-stav trvat jen několik dní bez výraznějšího negativního dopadu na ekonomiku. V této chvíli ale nejsou na programu žádná další jednání. Větší problém je, že se dále potvrdilo, jak hluboce jsou Republikáni a Demokraté zakopáni ve svých pozicích. A to v situaci, kdy musí Kongres navýšit dluhový strop 16,7 biliónů USD, kterého bude dosaženo někdy v půli října.V noci nedošlo k nalezení kompromisu."

Co akcie? Obrázek ukazuje, jak na "shutdown" neboli "zastavení provozu státu" reagovaly akcie v minulosti. Medián je -0,1% tedy nula. Nicméně historie ukazuje, že v případě delšího zdržení je pokles větší, nikoliv však dramatický (medián -3%). 


Otázkou je, jak rychle Demokrati a Republikáni dosáhnou dohody ohledně odložení zdravotní reformy (Obamacare). Nebude to snadné, protože došlo během let k nárůstu polarizace názorů. Zatímco v minulosti našly obě strany mnoho styčným bodů, nyní tomu tak není. 

Mimochodem: co stojí za nárůstem polarizace? Poole a Rosenthal to připisují k rostoucí nerovnosti v rozdělení příjmů, viz obrázek. 


Vysoká polarizace tak zvyšuje riziko, že problém s rozpočty, zvyšováním dluhového stropu a s řešením vysokého deficitu vlády bude dlouhodobějším problémem. 

Mimochodem: EMU už má hodně práce ve snižování deficitu za sebou, USA ještě před sebou. 



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

My ČNB a oni Ilumináti

Odcházející guvernér M. Singer včera zveřejnil na blogu ČNB svůj článek, kde se zamýšlí nad dopady kurzového závazku do růstu. A s Jirkou jsme museli zareagovat. Předně musíme říct, že máme ČNB rádi, myslíme si, že patří ke špičce centrální bank ve světě, a že zavedení kurzového závazku bylo správným rozhodnutím. A po tomto opatrném úvodu asi očekáváte, že nezůstane niť suchá.  Kde začít? V článku se píše, že ekonomika rostla v roce 2014 o 1,9%. A tento růst Singer rozkládá na nějaké faktory: 1,1 procentního bodu přispěla zahraniční poptávka (růst v EMU), fiskální impulz 0,3pb, cena ropy 0,1pb, daně na cigarety -0,8pb. A (a teď to přijde) „měnová politika a sentiment“ 1,2 procentního bodu. Kdyby v té poslední položce bylo z našeho pohledu nějaké rozumnější číslo (řekněme 0,4-0,5pb jen pro měnovou politiku), tak by tento komentář asi nevznikl, ale více než procentní bod je už opravdu hodně a navíc je tam měnová politika spolu se sentimentem v jedné skupině, což podle nás n...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...