Přeskočit na hlavní obsah

Jaká bude reakce na "zastavení provozu státu" v USA?


V Ranním restartu píšeme: "v USA se nakonec zákonodárcům „povedlo“ nedosáhnout včas dohody ohledně rozpočtu, což znamená, že s platností ode dneška vláda nemůže vyplácet širokou škálu prostředků. Stalo se tak poprvé po 17 letech a týká se to například mezd 800 tis. zaměstnanců, kteří tak ode dneška mají neplacené volno. Trh na to příliš nereagoval, dolar už v předchozích dnech postupně oslaboval a dostal se na nejnižší úroveň od začátku února, aktuálně je na 1,355. Zatím se ještě nejedná o žádnou tragédii, pokud znesvářené strany Kongresu dokážou najít společnou řeč, mohl by stop-stav trvat jen několik dní bez výraznějšího negativního dopadu na ekonomiku. V této chvíli ale nejsou na programu žádná další jednání. Větší problém je, že se dále potvrdilo, jak hluboce jsou Republikáni a Demokraté zakopáni ve svých pozicích. A to v situaci, kdy musí Kongres navýšit dluhový strop 16,7 biliónů USD, kterého bude dosaženo někdy v půli října.V noci nedošlo k nalezení kompromisu."

Co akcie? Obrázek ukazuje, jak na "shutdown" neboli "zastavení provozu státu" reagovaly akcie v minulosti. Medián je -0,1% tedy nula. Nicméně historie ukazuje, že v případě delšího zdržení je pokles větší, nikoliv však dramatický (medián -3%). 


Otázkou je, jak rychle Demokrati a Republikáni dosáhnou dohody ohledně odložení zdravotní reformy (Obamacare). Nebude to snadné, protože došlo během let k nárůstu polarizace názorů. Zatímco v minulosti našly obě strany mnoho styčným bodů, nyní tomu tak není. 

Mimochodem: co stojí za nárůstem polarizace? Poole a Rosenthal to připisují k rostoucí nerovnosti v rozdělení příjmů, viz obrázek. 


Vysoká polarizace tak zvyšuje riziko, že problém s rozpočty, zvyšováním dluhového stropu a s řešením vysokého deficitu vlády bude dlouhodobějším problémem. 

Mimochodem: EMU už má hodně práce ve snižování deficitu za sebou, USA ještě před sebou. 



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

My ČNB a oni Ilumináti

Odcházející guvernér M. Singer včera zveřejnil na blogu ČNB svůj článek, kde se zamýšlí nad dopady kurzového závazku do růstu. A s Jirkou jsme museli zareagovat. Předně musíme říct, že máme ČNB rádi, myslíme si, že patří ke špičce centrální bank ve světě, a že zavedení kurzového závazku bylo správným rozhodnutím. A po tomto opatrném úvodu asi očekáváte, že nezůstane niť suchá.  Kde začít? V článku se píše, že ekonomika rostla v roce 2014 o 1,9%. A tento růst Singer rozkládá na nějaké faktory: 1,1 procentního bodu přispěla zahraniční poptávka (růst v EMU), fiskální impulz 0,3pb, cena ropy 0,1pb, daně na cigarety -0,8pb. A (a teď to přijde) „měnová politika a sentiment“ 1,2 procentního bodu. Kdyby v té poslední položce bylo z našeho pohledu nějaké rozumnější číslo (řekněme 0,4-0,5pb jen pro měnovou politiku), tak by tento komentář asi nevznikl, ale více než procentní bod je už opravdu hodně a navíc je tam měnová politika spolu se sentimentem v jedné skupině, což podle nás n...

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...