Ranní restart: deflační tlaky, záporné sazby a hladkost exitu

ČNB si pustila pusu na špacír

Nejdříve Jirka Rusnok, který mimo jiné řekl: 

1) záporné sazby mohou snížit spekulativní tlak na korunu. Ano, ale ČNB si sama na posledním zasedání uvědomila, že záporné sazby vlastně nepotřebuje. Za prvé, spekulativní tlak a následný přebytek kaček na trhu snížil tržní sazby do záporu. Prostě trh na sebe uvalil záporné sazby bez potřeby zásahu centrální banky. 

Za druhé, když si pozorně přečtete zápisky z posledního zasedání bankovky, tak tam narazíte na větu, která říká, že zavedení záporných sazeb není potřebné i „vzhledem k vysokému růstu objemu úvěrů“. K tomu přidejte informaci od viceguvernéra Vládi Tomšíka. Ten říká, že úvěry rostou tak rychle, že se zvyšuje pravděpodobnost zvýšení minimální kapitálové přiměřenosti pro banky prostřednictvím tzv. proticyklického polštáře. Ten je nyní nastaven na 0% a může maximálně dosáhnout 2,5%.

Jinými slovy nám ČNB říká, že záporné sazby by teoreticky šly použít, ale jsou zbytečné a navíc by ohrožovaly finanční stabilitu finančního sektoru.

2) Dále řekl, že pozdější exit bude lepší, než riskovat nutnosti potom opět uvolnit měnovou politiku. Jinými slovy tím potvrzuje, co už řekl dříve: inflační cíl je potřeba nadstřelovat a věřit, že bude nadstřelován i po exitu. Proto říkáme, že exit z kurzového závazku přijde nejdříve ve 2017.

3) Není příznivce náhlého exitu, protože by to bylo neodpovědné a devastující pro českou ekonomiku. Já si naopak myslím, že náhlý exit přijde. Ale vlastně jsme ve shodě, protože zároveň očekávám, že centrální banka nenechá korunu skokově posílit a bude intervencemi tendence na posílení korigovat a zpomalovat.

Do diskuse se zapojil i viceguvernér Mojmír Hampl: že ať trh zbytečně nespekuluje na dřívější exit, že to má marný. Tak to souhlasíme a je vidět, že trh se už uklidnil. Ale vlny spekulací později přijdou, bude stačit, aby inflace poskočila, někdo z bankovní rady zapomněl něco zmínit, nebo naopak řekne toho hodně, viz například květnové zasedání bankovní rady. 

K exitu řekl, že exit musí být hladký, a proto je důležité časování. My jsme už dříve psali, že pokud chce ČNB hladký exit bez tlaku na posílení kačky, tak musí nechat vyrůst kumulovaný inflační diferenciál mezi ČR a EMU na cca pět procentních bodů. A to bude trvat ještě minimálně dva roky. 

Problém, který může udělat exit nehladký, je samotná bankovní rada. V únoru 2017 už budou jmenováni čtyři noví členové rady ze sedmi, takže stará garda přijde o většinu. A jaké členy s jakými preferencemi prezident Zeman jmenuje, to nevíme. Takže můžeme tak maximálně použít citát z Posla z Liptákova: „Ten, co přijde po mně, to bude Sekáč, ten se nezakecá". 

Desinflace a deflace všude kolem

V Číně spotřebitelská inflace zpomaluje (1,6%) a čím dál podstřeluje cíl centrální banky (3%). Silné deflační tlaky jsou vidět na vývoji cen výrobců. V Číně pokles o téměř 6%. A nejde jen o problém Číny, která je považována za továrnu low-end výrobků. I takové Německo (synonymum pro high-end) klesá o 1,7%. Že je síla poklesu ovlivněna pádem cen ropy? Obrázek jasně ukazuje, že deflační tlaky na straně výrobců jsou zde už několik let. Dávno předtím, než začala padat cena ropy. 

A protože si myslím, že pokles cen je ovlivněn dlouhodobými faktory (předlužení, robotizace, digitalizace, demografie, zvyšování příjmové nerovnosti…), tak tlak na pokles cen a marží bude pokračovat další roky. 

Letem světem

Od ledna do září dosáhl počet migrantů do EU 710 tisíc. Pro srovnání, ve 2014 to bylo 282 tisíc.

Dneska MinFin nabídne hned tři emise. Dvouletý zero bond (max 8 mld. CZK), osmi letku (kupon 0,45%, max 8 mld. CZK) a 15letku (kupon 2,5%, max 4 mld. CZK). Přebytek kaček na trhu je pořád značný, což bude držet výnosy dole. Pořád by stálo za zvážení využít záporných / nulových sazeb, zvýšit emisi a předfinancovat se na příští rok. Proti tomu bude stát silné pokušení ministra Andreje Babiše pochlubit se před volbami ve 2017, že se mu podařilo udržet konstantní dluh, jako prvnímu ministru financí. To je silné pokušení. Skutečnost, že to bylo díky poklesu majetku státu, protože deficity byly financovány z rezerv, už bude pod rozlišovací úroveň tisku i tlače.

Anheuser-Busch inBev koupí SABMiller za 106 mld. USD. Jde o rekordní částku za převzetí ve Velké Británii. Problém nastane pravděpodobně v Číně, kde by jejich tržní podíl mohl narazit na 40%. 

Inflace ve Velké Británii v září poklesla na -0,1%. Je poprvé negativní od roku 1960. Stejný inflační příběh, jen jiná země.

Viceguvernér Fischer vidí ekonomiku USA jako dostatečně silná na první zvýšení sazeb, které by mohlo přijít ještě letos. Šéf Atlantského Fedu zase řekl, že ekonomika jede, ale inflace je nízká. A Evans, že mohou být flexibilní ohledně časování zvýšení sazeb. Tak asi tak. Myslím si, že pravděpodobnější je odklad do příštího roku.

„Není vtipné, jak den za dnem se nic nemění, ale když se podíváme zpátky, tak je dnes všechno jinak?“ C.S. Lewis.