Taky Názor | david navrátil

Letos už jen jedna šance zaplatit vládě za její dluh Včera Ministerstvo financí vyrazilo na trh a nabízelo tři emise. Především svou oblíbenou dvouletku s nulovým kupónem, které se prodalo za osm miliard korun. Výnos opět o něco poklesl na -0,349% (minule -0,332%). Do konce roku bude MinFin už jen jednou prodávat, a to právě tento dluhopis (9.12.). Očekáváme prohloubení záporné sazby díky přetlaku likvidity na českém trhu a efektu rezolučního fondu.  Výnos 2Y CZK státního dluhopisu Dalším prodaným dluhopisem byla pětiletku (3,75%/2020), které MinFin prodal za 2,4 miliardy CZK a za výnos -0,08%. A do třetice: dluhopis se splatností ve 2027 s variabilním výnosem prodalo za 3 mld. CZK z výnosem téměř -32 bazických bodů pod 6M PRIBOR (=0,37-0,32). Šéf přes řízení státního dluhu, Petr Pavelek, si spokojeně mnul ruce a nechal se slyšet, že záporný výnos na pětiletce super a proto se v příštím roce zaměří na prodej splatností do šesti let. Singer v Gottwaldově G

„Uděláme, co budeme muset“ Mario Draghi V pátek měl mimo jiné řeč šéf ECB Mario Draghi. Z ní bych vypíchnul pár vět. Tak za prvé, ECB je přesvědčena, že její nástroje fungují velmi dobře a jen díky ní je ekonomika na tom relativně dobře, ale očividně je uvolnění pořád nedostatečné: „Opatření ECB očividně fungují a jsou pravděpodobně hlavním zdrojem oživení.“ „Ale stejně rychlost růstu ekonomiky je nízká a inflace zůstává dost pod naším cílem…“  ECB je vnímavá na kritiku, že kvantitativní uvolňování, kde hlavní váhu má nákup státních dluhopisů, nebude tolik efektivní v EMU jako v USA.  A snaží se jí čelit: „Od června 2014 do dneška vážené úrokové sazby na úvěry pro podniky poklesly o více než 70 bazických bodů pro eurozónu jako celek a pro ekonomiky v problémech (PIIGS) o 110-120 bodů.“  Ano, nominální sazby poklesly. Důležitější než jejich nominální výše je vývoj očištěný o inflaci. A další obrázek ukazuje, že reálné sazby poklesly především pro státy s problémy. A

ECB – problém je domácí poptávka a prosinec je pro akci více pravděpodobný Včera zveřejnila zápis z jednání ECB. Rada vnímá protiinflační rizika jako více výrazná: "protiinflační rizika přetrvávají a asi vzrostla“, obrat inflačních očekávání nebyl potvrzen a jádrová inflace zůstává nízká. Ano, na začátku roku skutečně začaly inflační očekávání růst. Ale v půlce roku došlo k obratu a zastavení: očekáváná průměrná inflace v následujících pěti letech je pořád na jednom procentu.  V zápise je správně vidět, že ECB více než zpomalení v Číně, zajímá (a překvapuje) slabá domácí poptávka v EMU. Ta pochopitelně ve svém důsledku negeneruje inflační tlaky. Absenci domácích poptávkových tlaků lze vysvětlit jednak globálním tlakem na produkční náklady a marže. Ale nejpřirozenějším vysvětlením je mezera výstupu. Její záporná hodnota říká, že ekonomika vyrábí pod svým potenciálem a v ekonomice jsou stále volné kapacity. A když máte volnou kapacitu, tak jste rád, že jste rád, když

Finanční trh často podléhá emocím a panickým reakcím. Ale (ať už to zní jakkoliv drsně) série teroristických útoků za posledních patnáct let emoce finančního trhu otupily. Historická analýza ukazuje, že negativní reakce finančního trhu na teroristické útoky je krátkodobého rázu. Navíc v posledních letech je negativní reakce utlumená. To potvrzuje i dnešní vývoj francouzského akciového indexu. Po otevření ceny spadly přes procento, nicméně už v průběhu dne byly ztráty vymazány. Cena zlata vzrostla o 0,6%. Obrázek: Francie – Akciový index CAC 40 Obrázek: Cena zlata V posledních patnácti letech přišla nejsilnější reakce na teroristický útok po 11. září 2001, kdy ceny akcií spadly o zhruba 12%. Nicméně za měsíc byly ztráty vymazány (i díky podpoře Fedu). Investoři v bezprostřední reakci zároveň preferovali bezpečnější aktiva. Proto ceny zlata vzrostly o 7% a výnosy desetiletých státních dluhopisů poklesly o 25 bazických bodů (= růst ceny). V obou případech ale

ČNB po jednání ( prohlášení , tiskovka a setkání s analytiky) vypadala poněkud zmateně v tom, co chce vlastně říci (exit nebude v létě). V pondělí se situaci snažil napravovat Singer na svém blogu. Navíc ČNB přiznala, že nemá úplně v souladu čísla ve své prezentaci a v modelu. Prostě chaos. Dneska centrální banka dneska zveřejnila zápis z jednání z minulého týdne a najednou to dává smysl. Vypadá to, že týden navíc pomohl lépe sesumírovat myšlenky do konzistentnější podoby. Pojďme projít hlavní části textu: „ …pravděpodobnost toho, že bude potřeba ukončit kurzový závazek dříve, než předpokládá prognóza, se postupem času snižuje. Bankovní rada v této situaci diskutovala prodloužení platnosti kurzového závazku. Shodla se, že jeho ukončení se pravděpodobně posouvá až do období okolo konce roku 2016. “ To už víme, ČNB se nám poněkud krkolomně snažila říci, že její nejlepší odhad je, že exit nebude ani v létě příštího roku, ale až na přelomu 2016 a 2017.  Ale v minulosti ř

USA: Fed dostal, co chtěl Počet nově vytvořených pracovních míst v USA v říjnu (271 tisíc) výrazně překonal očekávání (180 tisíc).  Tvorba pracovních míst rostla především v soukromém sektoru (268 tisíc). Revize za minulé dva měsíce přidaly dalších +12 tisíc míst. Průměrný růst pracovních míst za posledních 12 měsíců je 230 tisíc. Dále míra nezaměstnanosti poklesla na pět procent. Naprosto se tak smazalo zklamání z minulého měsíce, které podpořilo spekulaci o odkladu zvýšení sazeb Fedu do konce prvního čtvrtletí. Přidejme k tomu, že Fed na posledním zasedání řekl, že v prosinci zváží zvýšení sazeb. Naposledy indikoval měsíc změny sazeb před cca dvaceti lety. Pravděpodobnost, že skutečně se ještě letos odlepí sazby od nuly je značná = v prosinci Fed zvýší sazby.  Graf:  Pravděpodobnost, že sazby Fedu budou po prosincovém zasedání stále na nule (procenta) Zdroj:  Česká spořitelna, Bloomberg Ve stanovisku Fed uvedl, že chce vidět další zlepšení na trhu práce a i