Přeskočit na hlavní obsah

Holubice a r-star (část 1)



Včera jsem psal o vystoupení šéfky Fedu Janet Yellen v Jackson Hole a viceguvernéra Fedu Stanleyho Fischera v CNBC, které zvýšilo očekávání na růst sazeb Fedu. Stanley dokonce tvrdil, že by mohli letos sazby zvýšit 2x. 

Když tedy máme „zvyšovací“ náladu opět v plném proudu, tak je dobré připomenout, jak to nakonec v posledních letech dopadlo. První obrázek ze studie Larryho Summerse, kterou dělal pro Saint Louis Fed, ukazuje, jak se vyvíjelo očekávání finančního trhu ohledně sazeb Fedu od začátku Velké recese vs. skutečnost.


Finanční trh vždy nadhodnotil růst sazeb. Nic jako, že v průměrná chyba je nulová, jednou nad, jednou pod. Ne. Vždy namaloval hokejku a normalizaci sazeb. Tohle totiž máme pod kůží. Vždy věříme, že věci se vrátí do normálu. Tedy k nějakému dlouhodobému průměru.

Aby finanční trh nevypadal jako banda bezbřehých optimistů, tak je potřeba dodat (druhý obrázek), že ve svém „optimismu“ byl zdrženlivější než samotná centrální banka. Fed slibuje mnohem rychlejší růst sazeb (FOMC medián), než na jaký je nakonec finanční trh ochotný vsadit peníze (OIS forwards). I centrální banka má pod kůží, že sazby, růst ekonomiky, valuace atd. mají tendenci se vracet k nějakému dlouhodobému průměru. A jen postupně všichni uvědomujeme, že tomu tak být nemusí. 


Postupně Fed přehodnotil svůj výhled na neutrální nebo chcete-li rovnovážnou reálnou sazbu, tedy tzv. r-star, z 2,25 procenta na 1,25. Jinými slovy, Fed říká, že normální sazby jsou o procentní bod nižší, než tomu bylo v minulosti, viz třetí obrázek. …to be continued (zítra)…


  
Letem světem

Průzkum Bloombergu ukazuje, že 11% analytiků očekává opuštění kurzového závazku ČNB v první polovině roku 2017. Třetina pak ve třetím kvartále a 50% pak ve čtvrtém.

My očekáváme ukončení kurzového závazku na konci roku 2017. Pokud ale ECB prodlouží QE a sníží sazby, tak ČNB raději posune exit do roku 2018. Bránit tlaku na posílení koruny je lepší se závazkem než bez něj.

Každopádně si myslíme, že vyšší emisní aktivita MinFinu, rostoucí inflace a efekt rezolučního fondu před koncem roku zvýší poptávku po CZK a přinutí ČNB více intervenovat.

Průzkum zároveň ukazuje 30 procentní pravděpodobnost zavedení záporných sazeb.


„Člověk snese pravdu, jen když si na ni přijde sám. Teprve hrdost na to, že jsme ji objevili, činí pravdu stravitelnou.“ Fritz Perls

Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si