Přeskočit na hlavní obsah

Holubice a r-star (část 1)



Včera jsem psal o vystoupení šéfky Fedu Janet Yellen v Jackson Hole a viceguvernéra Fedu Stanleyho Fischera v CNBC, které zvýšilo očekávání na růst sazeb Fedu. Stanley dokonce tvrdil, že by mohli letos sazby zvýšit 2x. 

Když tedy máme „zvyšovací“ náladu opět v plném proudu, tak je dobré připomenout, jak to nakonec v posledních letech dopadlo. První obrázek ze studie Larryho Summerse, kterou dělal pro Saint Louis Fed, ukazuje, jak se vyvíjelo očekávání finančního trhu ohledně sazeb Fedu od začátku Velké recese vs. skutečnost.


Finanční trh vždy nadhodnotil růst sazeb. Nic jako, že v průměrná chyba je nulová, jednou nad, jednou pod. Ne. Vždy namaloval hokejku a normalizaci sazeb. Tohle totiž máme pod kůží. Vždy věříme, že věci se vrátí do normálu. Tedy k nějakému dlouhodobému průměru.

Aby finanční trh nevypadal jako banda bezbřehých optimistů, tak je potřeba dodat (druhý obrázek), že ve svém „optimismu“ byl zdrženlivější než samotná centrální banka. Fed slibuje mnohem rychlejší růst sazeb (FOMC medián), než na jaký je nakonec finanční trh ochotný vsadit peníze (OIS forwards). I centrální banka má pod kůží, že sazby, růst ekonomiky, valuace atd. mají tendenci se vracet k nějakému dlouhodobému průměru. A jen postupně všichni uvědomujeme, že tomu tak být nemusí. 


Postupně Fed přehodnotil svůj výhled na neutrální nebo chcete-li rovnovážnou reálnou sazbu, tedy tzv. r-star, z 2,25 procenta na 1,25. Jinými slovy, Fed říká, že normální sazby jsou o procentní bod nižší, než tomu bylo v minulosti, viz třetí obrázek. …to be continued (zítra)…


  
Letem světem

Průzkum Bloombergu ukazuje, že 11% analytiků očekává opuštění kurzového závazku ČNB v první polovině roku 2017. Třetina pak ve třetím kvartále a 50% pak ve čtvrtém.

My očekáváme ukončení kurzového závazku na konci roku 2017. Pokud ale ECB prodlouží QE a sníží sazby, tak ČNB raději posune exit do roku 2018. Bránit tlaku na posílení koruny je lepší se závazkem než bez něj.

Každopádně si myslíme, že vyšší emisní aktivita MinFinu, rostoucí inflace a efekt rezolučního fondu před koncem roku zvýší poptávku po CZK a přinutí ČNB více intervenovat.

Průzkum zároveň ukazuje 30 procentní pravděpodobnost zavedení záporných sazeb.


„Člověk snese pravdu, jen když si na ni přijde sám. Teprve hrdost na to, že jsme ji objevili, činí pravdu stravitelnou.“ Fritz Perls

Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...