Přeskočit na hlavní obsah

Trump s monoklem, plyn, brzda, a na co moderní věda nestačí


Monokl pro zdravotní reformu Trumpa

Snaha Trumpovy administrativy zrušit republikány nenáviděný Zákon o ochraně pacientů a dostupné zdravotní péči (Obamacare) narazila na odpor. A to odpor samotných republikánů. 
Ukazuje se, že mít většinu ve Sněmovně reprezentantů není zárukou pro hladké schvalování navržených zákonů, zvlášť když jsou špatné. 


Včerejší hlasování tak bylo raději odloženo a mluvčí sněmovny Paul Ryan bude lovit hlasy odpůrců. Nicméně i když nakonec zákon projde, tak narazí na větší odpor v Senátu.

Trh není rád a akcie korigují. Toto zaváhání totiž může minimálně odložit schválení daňové reformy, se kterou akciový trh masivně počítá. 

Letem světem

Na poslední likvidní pumpě nazvané TLTRO před koncem kvantitativního uvolnění si evropské banky nabraly od ECB 233,5 mld. EUR.

ČNB dnes stanoví/potvrdí bankám velikost proticyklického polštáře.

Britský ministr zahraničí a brexitář Boris Johnson řekl, že pro Británii bude lepší žádná dohoda s EU ohledně exitu, než špatná dohoda. No, ono to možná tak dopadne, ale ne díky diplomatickému umu britských vyjednávačů.

Žádosti o dávky v nezaměstnanosti v USA poskočily o 15 tisíc, pravděpodobně díky špatnému počasí. To se projeví i v ostře sledované tvorbě pracovních míst (payrolls): z únorových 235 tisíc k 150 tisícům za březen. Trh by mohl reagovat ochlazením očekávání ohledně rychlosti zvyšování sazeb Fedu.

Výpisky z četby



Nejlepší firmy jsou o 40% produktivnější a ziskovější, ale přitom nemají více než průměr tzv. hvězdných zaměstnanců (15 procent). Co dělají top firmy jinak? Hvězdy nejsou rozptýlené po celé firmě, ale naopak je top firmy koncentrují na nejdůležitější a nejvýnosnější projekty.

Makroekonomické modely, které používají centrální banky, ale i analytici, jsou asymetrické: předpokládají, že na zvýšení nebo snížení sazeb o 1 procentní bod zareaguje ekonomika stejně, jen s opačným znaménkem. 

Nicméně se ukazuje, že jde o špatný předpoklad. Ano, šlápnou na brzdu a zpomalit ekonomiku umí centrální banka relativně snadno. Nicméně šlapání na plyn ve snaze urychlit růst ekonomiky není tak efektivní.

Centrální banka se musí snažit více, snížit sazby trojnásobně ve srovnání se šlapáním na brzdu, aby dosáhla zamýšleného výsledku. 


A především to trvá déle. Zatímco v případě sešlápnutí na brzdu se maximální efekt dostaví za dva roky, tak šlápnutí na plyn za roky čtyři. 

Analýza tak pomáhá pochopit, proč pozitivní efekty ze super uvolněné měnové politiky ECB, Fedu, ČNB nejsou tak velké, jak centrální banky čekaly. V případě krize je potřeba být prostě mnohem více razantní. 

Bonus: Proti strategickému ofenzivnímu tahu "Pročs mi neřek', že už je 8:05?" doposud moderní věda neodhalila účinnou obranu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

My ČNB a oni Ilumináti

Odcházející guvernér M. Singer včera zveřejnil na blogu ČNB svůj článek, kde se zamýšlí nad dopady kurzového závazku do růstu. A s Jirkou jsme museli zareagovat. Předně musíme říct, že máme ČNB rádi, myslíme si, že patří ke špičce centrální bank ve světě, a že zavedení kurzového závazku bylo správným rozhodnutím. A po tomto opatrném úvodu asi očekáváte, že nezůstane niť suchá.  Kde začít? V článku se píše, že ekonomika rostla v roce 2014 o 1,9%. A tento růst Singer rozkládá na nějaké faktory: 1,1 procentního bodu přispěla zahraniční poptávka (růst v EMU), fiskální impulz 0,3pb, cena ropy 0,1pb, daně na cigarety -0,8pb. A (a teď to přijde) „měnová politika a sentiment“ 1,2 procentního bodu. Kdyby v té poslední položce bylo z našeho pohledu nějaké rozumnější číslo (řekněme 0,4-0,5pb jen pro měnovou politiku), tak by tento komentář asi nevznikl, ale více než procentní bod je už opravdu hodně a navíc je tam měnová politika spolu se sentimentem v jedné skupině, což podle nás n...

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...