Přeskočit na hlavní obsah

Kdo zchlazuje náladu v EMU a ziskovost firem na burze?



Český průmysl vzrostl meziročně v listopadu o 8,5 procenta. Jirka píše, že mu pomáhá jak vysoká domácí a zahraniční poptávka a nedostatek pracovníků: „Kromě toho ale také firmy v poslední době výrazněji investují do kapitálového vybavení, vyšší automatizace či robotizace, k čemuž je tlačí nedostatek volných pracovních sil v české ekonomice.“
Pokud chcete ucelený obrázek o české, americké a evropské ekonomice, vývoji sazeb a kurzu CZK a EUR, tak to je pro vás makro měsíčník to pravé ořechové. 

Euro nadále oslabuje vůči dolaru. Očekáváme, že tlak na oslabení bude v nejbližších měsících pokračovat.  Nicméně v průběhu roku se blížící konec evropského kvantitativního uvolňování euro podpoří. 

Bílý dům oznámil, že Trump už kousek od konečné volby, kdo obsadí pozici číslo dvě v americké centrální bance. Poté, co odstoupil viceguvernér Stanley Fischer v říjnu, tak mezi favority patří Lawrence Lindsey a Mohamed El-Erian. O dalších změnách ve Fedu se dočtete… ano v makro měsíčníku.
Nálada v eurozóně neustále roste, a to na obou stranách bariéry: spotřebitelů, i podniků. Pokud by ekonomika eurozóny byla nyní omezení jen důvěrou lidí a podniků, tak by růst HDP „neklimbal“ kolem 2,5 procent, ale byl by výrazně vyšší.


Růst omezují mimo jiné banky v eurozóně, které mají jednak vyšší podíl nesplácených úvěrů a jednak potřebují doplňovat kapitál, který pro ně není levný v situaci rostoucí regulace. 


Okénko pro ekonomy, ale i investory: firmy obchodované na burze podléhají tlaku na dodávání dobrých čtvrtletních výsledků, ale to je na úkor dlouhodobým cílům. A tento „short-termism“ pak vede k dlouhodobě nižším ziskům u těchto společností, než u těch, které obchodované na burze nejsou, ačkoliv jinak mají tyto firmy stejné charakteristiky (stáří, sektor, velikost…). Obrázek ukazuje, že rozdíl v investicích je výrazný. 


A proč firmy podléhají tomuto tlaku? Vysvětlení je vícero. Roli sehrává změna vlastnické struktury a schopnost, či ochota vlastníků firmu řídit. Institucionální investoři v minulosti hráli tuto roli. Ale jejich podíl na vlastnictví klesá. Například v případě Velké Británie penzijní fondy a pojišťovny drželi v roce 1990 více než polovinu akcií všech britských firem na burze. Ale nyní je to méně než 15 procent. 
Také výrazně poklesl podíl akcií vlastněných na přímo lidmi = majiteli firem. V šedesátých letech to bylo padesát procent. Dnes méně než deset procent. Nyní vlastníci častěji drží firmy prostřednictvím zprostředkovatelů. Například podílových fondů. 

A poslední téma: kdy půjdeme do důchodu? Třetina pracujících v USA a Japonsku očekává, že do důchodu budou pracovat ještě v sedmdesáti. V Německu je to 11%. A červení ještě netuší, protože v Číně jen dvě procenta.



+ Bonus: Když se dítě podobá otci, je to dědičnost. Když sousedovi, je to vliv prostředí.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

My ČNB a oni Ilumináti

Odcházející guvernér M. Singer včera zveřejnil na blogu ČNB svůj článek, kde se zamýšlí nad dopady kurzového závazku do růstu. A s Jirkou jsme museli zareagovat. Předně musíme říct, že máme ČNB rádi, myslíme si, že patří ke špičce centrální bank ve světě, a že zavedení kurzového závazku bylo správným rozhodnutím. A po tomto opatrném úvodu asi očekáváte, že nezůstane niť suchá.  Kde začít? V článku se píše, že ekonomika rostla v roce 2014 o 1,9%. A tento růst Singer rozkládá na nějaké faktory: 1,1 procentního bodu přispěla zahraniční poptávka (růst v EMU), fiskální impulz 0,3pb, cena ropy 0,1pb, daně na cigarety -0,8pb. A (a teď to přijde) „měnová politika a sentiment“ 1,2 procentního bodu. Kdyby v té poslední položce bylo z našeho pohledu nějaké rozumnější číslo (řekněme 0,4-0,5pb jen pro měnovou politiku), tak by tento komentář asi nevznikl, ale více než procentní bod je už opravdu hodně a navíc je tam měnová politika spolu se sentimentem v jedné skupině, což podle nás n...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...