Přeskočit na hlavní obsah

Hussman (a Buffett) o akciovém indexu S&P 500: pokles marží, pokles výnosů

Hussman: "Problém s kvantitativním uvolňováním je, že se snaží vyprovokovat k rizikovému chování ty, co by to normálně nedělali." a přifukuje akciovou bublinu.



Ve svém novém komentáři se John Hussman pustil opět do Fedu. Tentokrát do jeho rozhodnutí nesnižovat objem nakupovaných dluhopisů v rámci kvantitativního uvolňování. Fed podle něj jen nafukuje bublinu na akciovém trhu. Hussman dlouhodobě ukazuje, že akcie jsou předražené a nabízejí nízký dlouhodobý výnos. Jeho názory se vyplatí číst, i když s nimi nemusíte souhlasit.

Hussman, argumentuje, že zisková marže firem (S&P 500) je 70% nad svým dlouhodobým historickým normálem. Jak přišel na 70%? Vychází z dlouhodobému průměru podílu zisků firem na HDP a ten je na úrovni 6%. Nyní je tento podíl mezi 10-11% HDP. Tady samozřejmě může kritik argumentovat, že tento podíl ovlivňují i tržby, protože vzrostl podíl zisků ze zahraničí...  Ale faktem je, že marže jsou nadprůměrné.

Koho jiného citovat, než Warrena Buffetta, aby dodal člověk váhu svým argumentům na téma akciové trhy. Buffet v roce 1999 řekl: "musíte být neuváženě optimistický, abyste si myslel, že podíl zisků firem k HDP může dlouhodobě přesahovat 6%". 

Každopádně pokud jeden sektor (v tomto případě podniky) má rostoucí pozitivní bilanci, tak jiný sektor musí mít klesající bilanci, aby bylo dosaženo rovnováhy. 

V minulosti se deficity v sektoru domácností a vlády vyrovnávaly přebytky v sektoru domácností. Graf ukazuje dynamiku změny. Jsme ve stavu, kdy vláda a domácnosti zvyšují míru úspor (levá osa, invertováno, jde o tříletý průměr). Historická zkušenost ukazuje, že se zpožděním následuje vývoj míry úspor i růst zisků společností (pravá osa). Takže zvýšení míry úspor vlády a domácností by mělo vést ke střednědobému poklesu zisku společností o cca 5% (jde o tříletý průměr).


Pokud bychom použili současný podíl zisků na HDP a vztah mezi touto úrovní a následnou dynamikou, tak bychom se dostali k poklesu zisků o 15% ročně v horizontu 3-4 let.

Aktuální ocenění akcií má vliv na dlouhodobý výnos do akcie. Jednoduše, když nakupuji předražené akcie, tak nemůžu moc čekat, že výnos bude oslnivý. Problém samozřejmě je, jak poznat, že akcie jsou drahé. 

Následující graf spoléhá na historickou analýzu. Dívá se na ocenění akcií (akciový index vydělený tržbami) a následný průměrný roční výnos z akciového indexu v následujících deseti letech. Proč tržby namísto klasických P/E? Aby Husman odstranil aktuální úroveň marží.


Každopádně tento obrázek ukazuje, že implikovaný výnos investice do S&P 500 by se měl pohybovat kolem 3-4%. Jde o průměrný očekávaný výnos v následujících letech. Každého by asi zajímalo, ve kterých letech se pokles zisků a snížení výkonnosti bude koncentrovat. To nezní nijak skvěle. Ale ani nijak negativně, takže...

Warren Buffett promlouvá podruhé. Ten v roce 2001 říkal, že podíl akciového indexu k HDP je "jeden z nejlepších ukazatelů aktuální valuace". Tento podíl a opět desetiletý průměrný roční výnos ukazuje následující graf. Výsledek? Nulový výnos.


Takže pokles marží a výnosy dlouhodobé investice do akciového indexu nic moc. Pokud chce investor zvýšit výnos, tak musí spoléhat na stock picking.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...