Přeskočit na hlavní obsah

Recept na hubnutí: plyn, brzda

Ten, kdo drží dietu, jí stejně, jako ti druzí. Jen se cítí provinile.

No jo, ale jak vyzrát na chuť k jídlu? Existuje spousta možností, na které existuje research, jinak bych je tady pochopitelně nezmiňoval :-) Stačí jídlo nevidět, jíst z menšího talíře, soustředit se jen na jídlo, mít zrcadlo u ledničky... Prostě spousta, ale chtělo by to něco sofistikovanějšího, že jo.

Martin, Anton a spol. zkoumali vliv rychlosti jedení na množství snědeného jídla. Stačí jíst pomaleji? Na půl plynu? Ano. Ale musíte být muž. U žen to neplatí. 

Další experiment zkoumal, zda změna rychlosti během jídla nemá vliv na apetit. Nejlepších výsledků bylo dosaženo, když na začátku jíte rychle a pak zpomalíte na 50% svého obvyklého tempa. Tyto výsledky byly lepší, než v případě konstantně pomalého tempa. 

A především, a to pozor, tentokrát snížení apetitu dosáhli jak muži, tak ženy. 

Takže ke stolu už je s metronomem :-)


Komentáře

  1. Pěkně napsané. Musím z vlastní zkušenosti říct, že to není až tak o tom, kolik toho člověk sní, ale co jí. Mně se například povedlo dostat nějaká kila dolů díky tomu, že jsem hodně omezila nezdravé cukry. To opravdu hodně pomohlo. Přitom se v jídle nijak zvlášť neomezuju. To, že jsem omezila cukry má ale ještě jednu výhodu, konkrétně tu, že teď už nemám tak vysoké riziko cukrovky jako dřív.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

My ČNB a oni Ilumináti

Odcházející guvernér M. Singer včera zveřejnil na blogu ČNB svůj článek, kde se zamýšlí nad dopady kurzového závazku do růstu. A s Jirkou jsme museli zareagovat. Předně musíme říct, že máme ČNB rádi, myslíme si, že patří ke špičce centrální bank ve světě, a že zavedení kurzového závazku bylo správným rozhodnutím. A po tomto opatrném úvodu asi očekáváte, že nezůstane niť suchá.  Kde začít? V článku se píše, že ekonomika rostla v roce 2014 o 1,9%. A tento růst Singer rozkládá na nějaké faktory: 1,1 procentního bodu přispěla zahraniční poptávka (růst v EMU), fiskální impulz 0,3pb, cena ropy 0,1pb, daně na cigarety -0,8pb. A (a teď to přijde) „měnová politika a sentiment“ 1,2 procentního bodu. Kdyby v té poslední položce bylo z našeho pohledu nějaké rozumnější číslo (řekněme 0,4-0,5pb jen pro měnovou politiku), tak by tento komentář asi nevznikl, ale více než procentní bod je už opravdu hodně a navíc je tam měnová politika spolu se sentimentem v jedné skupině, což podle nás n...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...