Přeskočit na hlavní obsah

Skynet jako trader



Zde jsem psal o tom, jak mimo jiné vysokofrekvenční obchodování zkracuje průměrnou dobu, po kterou jsou drženy akcie. Vysokofrekvenční obchodování (HFT) není žádnou okrajovou záležitostí. Představuje polovinu všech obchodů. Před krizí dokonce 70%. V HFT probíhají obchody v řádu milisekundách. Nový transatlantický kabel tak musí dostat informace o obchodech mezi Londýnem a New Yorkem za 5 milisekund, nový čip iX-eCute dokáže realizovat obchody za 740 nanosekund. 

Když mluvíme o mili a nanosekundách, tak HFT obchodování má samozřejmě na starosti počítač. Člověk nedokáže takto rychle reagovat. 

A s HFT jsou spojeny UEE: ultrarychlá extrémní událost (ultrafast extreme events). O jakou že to jde událost? Jde o pokles nebo zvýšení ceny, a to alespoň o 0,8%. Velmi rychlý nárůst / pokles, který je záhy zanikne a cena se vrátí na předchozí úrovně. Tak rychlý, že většina o něm většina lidských traderů neví. 

Neil Jonhson a spol. spočítali, že takových UEE bylo mezi rokem 2006 a 2011 více než 18 tisíc. Zajímavé je, že pokud budeme předpokládat, že na akciových trzích platí normální rozdělení, tak obvyklý UEE přesahuje 30ti násobek standardní odchylky. Takže by jejich počet měl být blízko nuly. A ne více než 18 tisíc. 

Co to ten Skynet chystá? :-)


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...