Přeskočit na hlavní obsah

Jak zlepšit paměť? Dát si dvacet.

Kdo by se si někdy nechtěl dát šlofíka odpoledne. Na půl hodinky, na hodinku. V práci bychom možná potřebovali pár argumentů, které by přesvědčily kolegy a nadřízené, že vám vlastně šlofíkem jde o blaho firmy. A doma občas taky. Tedy o blaho rodiny.


Beth Belle Cooper dala dohromady výzkumy na toto téma. Závěry jsou jasné. Odpolední šlofík mimo jiné zlepšuje kognitivní funkce, kreativní myšlení, paměť, snižuje stres, snižuje riziko kardiovaskulárních chorob, zlepšuje motoriku.

Zaujala mě ta paměť. Experiment: účastníci si měli zapamatovat obrázky z karet. Takže jim je ukázali a pak měli 40 minutovou přestávku. Jedna skupina si mohla usnout, ale druhá musela zůstat vzhůru. Po přestávce si účastníci experimentu měli vzpomenout na obrázky. No a samozřejmě ta šlofíková si vedla lépe. Dokázala si v průměru vzpomenout na 85% obrázků. Zatímco ta, co musela zůstat vzhůru, jen 60%. 

Proč? Když si poprvé nahrajeme informaci do hipokampusu (ten máme ve střední části spánkového laloku), tak tato informace ještě není pořádně uložena a je ohrožena hlavně v situacích, kdy si máme zapamatovat více věcí najednou. Spánek pomáhá posunout informaci do mozkové kůry (neocortex), který je více stabilnějším skladem informací.

Další výzkum ukázal, že učení v noci (mnozí si vzpomenou na zkouškové období na vysoké) snižuje schopnost mozku absorbovat informace o 40%.



A víte, proč se říká dát si dvacet? Já to nevím. Ale když si čtu o spánku, tak mě napadá, že by to mohlo souviset se spánkovou malátností a fázemi spánku. Těch 20 minut je cca dobrá doba zdřímnutí. Pokud spánek trvá déle než 30 minut, tak už riskujete spánkovou malátnost, sníženou funkčnost preforntální mozkové kůry, která má na starost například úsudek. Takže je potřeba nařídit si budík 15-25 minut + čas na usnutí. Anebo už spát cca 90 minut nechat projít celý jeden spánkový cyklus. 

Je to docela věda. Ale co by člověk neudělal pro sebe. 
Tedy pro firmu a rodinu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...