Přeskočit na hlavní obsah

Jak se firmy v EMU financují?

Eurozóna se vymaňuje z recese, předstihové indikátory rostou a trh předpokládá, že ekonomika EMU poroste v příštím roce o procento. Samozřejmě existuje mnoho rizik pro toto oživení, jedním z nich je bankovní sektor. Psal jsem o detailním testování bankovního sektoru pod vedením ECB a o tom, co může banky trápit při pohledu na výsledky firem. Úvěry firmám klesají a je velmi pravděpodobné, že tlak na pokles bude pokračovat.

Úvěry nejsou jediným zdrojem financí. Firmy mohou navyšovat vlastní kapitál a nebo sehnat externí financování od někoho jiného než od bank. Mohou tak vydávat vlastní dluhopisy. A to podniky dělají. První obrázek ukazuje, jak se vyvíjejí úvěry (červená čára) a právě korporátní dluhopisy. Zatímco úvěry klesají tempem o 5% procent, korporátní dluhopisy rostou téměř o deset procent.


Růst o deset procent vypadá pozitivně, ale neřeší výpadek na straně úvěrů. Korporátní dluhopisy totiž v EMU tvoří pouze čtyři procenta z podnikových pasiv. Tedy jen malou část financování firem. Pro srovnání: v USA je to více než 40 procent.


Firmy v EMU jsou tedy extrémně závislé na úvěrech a náhrada ve formě podnikových dluhopisů je nedokáže rychle nahradit. Navíc je trh korporátních dluhopisů nedostupný pro malé a střední firmy.

Přestože firmy zvyšují podíl financování přes korporátní dluhopisy, nedokáží dostatečně snížit riziko, že zadřený úvěrová kanál nebude pokračovat i v příštím roce.
Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...
1 komentář
Další informace

My ČNB a oni Ilumináti

Odcházející guvernér M. Singer včera zveřejnil na blogu ČNB svůj článek, kde se zamýšlí nad dopady kurzového závazku do růstu. A s Jirkou jsme museli zareagovat. Předně musíme říct, že máme ČNB rádi, myslíme si, že patří ke špičce centrální bank ve světě, a že zavedení kurzového závazku bylo správným rozhodnutím. A po tomto opatrném úvodu asi očekáváte, že nezůstane niť suchá.  Kde začít? V článku se píše, že ekonomika rostla v roce 2014 o 1,9%. A tento růst Singer rozkládá na nějaké faktory: 1,1 procentního bodu přispěla zahraniční poptávka (růst v EMU), fiskální impulz 0,3pb, cena ropy 0,1pb, daně na cigarety -0,8pb. A (a teď to přijde) „měnová politika a sentiment“ 1,2 procentního bodu. Kdyby v té poslední položce bylo z našeho pohledu nějaké rozumnější číslo (řekněme 0,4-0,5pb jen pro měnovou politiku), tak by tento komentář asi nevznikl, ale více než procentní bod je už opravdu hodně a navíc je tam měnová politika spolu se sentimentem v jedné skupině, což podle nás n...
Okomentovat
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace