Přeskočit na hlavní obsah

Láska a zisk prochází žaludkem

Až budete rozhodovat o něčem důležitém, tak jedině s plným žaludkem a odpočatí. A plný žaludek a odpočinek především vyžadujte u těch, co o vás budou rozhodovat.



To, jak se rozhodujeme, často ovlivňují faktory, kterým věnujeme málo naši pozornosti. Často jde přitom o vlivy, jejichž negativní vliv na naše rozhodování můžeme snadno eliminovat nebo výrazně snížit.

Profesora Shai Danzigera s kolegy zkoumal, jak funguje náš rozhodovací mechanismus. Po dobu jednoho roku sledovali osm zkušených soudců, kteří rozhodovali o podmínečném propuštění. 

Myslíte si, že rozhodování soudců je ovlivněno pouze zákony a fakty? Takzvaný právní realismus tvrdí, že rozhodování soudců je ovlivněno i politickými, sociálními a psychologickými faktory. Mezní právní realismus dokonce tvrdí, že je důležité, co soudce snídal.

Úsměvné, ale jen do doby, než zjistíme, že to je pravda. Soudci mají pracovní den rozdělen dvěma přestávkami na jídlo a odpočinek. Studie ukázala, že po přestávce se pravděpodobnost rozhodnutí o podmínečném propuštění pohybovala kolem 65 procent. Nicméně pak postupně klesala, a to až téměř k nule před další přestávkou.

Obrázek: Podíl rozhodnutí ve prospěch vězňů

Proč? Sekvence podobných rozhodování (propustit nebo nepropustit) nás totiž rychle vyčerpává a my začneme dělat mentální zkratky, jako třeba nechat věci nezměněny (nepropustit). Tohle platí jak pro soudce, tak pro všechny ostatní, například i investory.

Takže až příště budete procházet své portfolio investic a budete se rozhodovat, zda prodat či nakoupit, tak jedině s plným žaludkem a odpočatí. A před soud, k šéfovi na kobereček, na zkoušky choďte až po obědě.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez investic… Je d

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g