Přeskočit na hlavní obsah

Ranní restart: devizový shopaholik



Devizový shopaholik 

Devizové rezervy České národní banky vzrostly v průběhu září o 57 mld. CZK (na 1 535 mld. CZK). Podíl k HDP se tak dostal na cca 35%. 

Od psychologické švýcarské hranice 80% jsme na míle vzdálení. Navíc jsme vysvětlovali, že jde o hranici, kterou citlivě vnímá více trh, a ne ČNB. Důvodem je fakt, že ČNB nemá obavy ze záporného kapitálu díky přecenění devizových rezerv jako Švýcaři, kteří musí vyplácet dividendy kantonům. Záporné vlastní ČNB jmění v minulosti dosahovalo až -5% HDP.

Za druhé, spekulativní tlak v průběhu září citelně polevil. To jsme ukazovaly na vývoji dekádní bilance v průběhu září. V prvních deseti dnech rychlý růst rezerv, pak rychlé zklidnění k nule. Tento vývoj je také vidět nejen na vývoji samotné koruny, ale i forwardech: příležitost pro zajištění dovozů byla nejatraktivnější právě na začátku září, kdy se forwardové kurzy dostaly hluboko pod 27 CZK/EUR. 


ČNB pak ještě zveřejnila detail svých obchodů za srpen, ze kterých vyplývá, že intervenovala ve výši 3,7 mld. EUR.

O včera zveřejněném průmyslu za srpen jsem už psal včera, proto nabízím pohled Jirky. Pozitivní je, že nové zakázky rostou téměř o osm procent. Mzdy v průmyslu rostly o 2,5% (nominálně), takže žádná sláva nejen z pohledu odborářů, ale i z pohledu ČNB, která by chtěla vidět růst mezd blízko pěti procentům, aby si byla jistá, že inflace se bude stabilizovat ke dvěma procentům. 

Podle našeho názoru bude efekt VW skandálu maximálně v řádu pár desetinek HDP. Důvodem je širší portfolio odběratelů domácích výrobců a pravděpodobný substituční efekt (od dieselu k benzínu), který bude kompenzovat výpadek poptávky.

Viceguvernér ČNB, Mojmír Hampl, se v HN pustil do kritiků kurzového závazku. Vybírám: „Pokud se chcete vyhnout ztrátám, věřte v sílu kurzového závazku ČNB.“, „…svůj kurzový závazek a minimální horizont jeho trvání – nejméně polovinu roku 2016, možná i déle – myslí vážně.“ Náš názor je, že je pravděpodobnější odložení ukončení kurzového závazku do roku 2017. 

Letem světem

Dneska oznámí výsledek zasedání centrální banka Velké Británie: nejpravděpodobněji beze změny, minule hlasování 8:1.

Ve 12:30 záznam ze zasedání ECB, večer pak Fed. Trh je naladěn ve směru pomalejšího růstu sazeb Fedu a více uvolněné měnové politiky ECB. Proto bude v zápiscích hledat indikace, které tento názor posílí. Pro USD/EUR poněkud nejasná zpráva, proto bude pokračovat volatilita.
   
Ekon: "Produktivita není všechno, ale z dlouhodobé-ho hlediska je to téměř všechno." Paul Krugman


Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...
1 komentář
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...
Okomentovat
Další informace