Přeskočit na hlavní obsah

Ranní restart: obrtlík, orosený OPEC a cílovači kurzů



Ropa na obrtlíku

Cena ropy přerušila volný pád, korigovala k 35 dolarům za barel a najednou finanční trh, respektive hedgové fondy trhají rekordy v sázkách na další růst cen.


Co se stalo? To že Rusko je na mrtvici z propadu cen ropy je jasné, ale už i OPEC se orosil. Na konci roku šéf OPECu varoval, že pokud ceny v lednu neporostou, tak v únoru svolá schůzi za snížení limitů. A ropa ne že nerostla, ale dokonce poklesla. Uvidíme, zda skutečně dojde ke snížení, respektive k dodržování nižších limitů: s disciplínou měl OPEC v minulosti problém. A opakuji, že držíme naši prognózu paragánské padiny na konci letošního roku, především díky pozitivnímu dopadu cen ropy na poptávku. 


Když QE nestačí, tak pomohou staré dobré sazby

Japonci minulý týden rozšířili klub centrálních bank se zápornou sazbou (ECB, Švédsko, Dánsko a Švýcarsko). Podle našeho názoru přitom nejde primárně o snahu zvýšit růst úvěrů (ty rostou o dvě procenta), ale o snahu řídit kurz. V tomto případě oslabit JPY. Ten totiž potvora v posledních měsících nechtěl oslabovat i přes brutální tempo QE. Pokud se kurz neposune nad 130 JPY/USD v následujících měsících, tak buďte připraveni na další nadílku uvolnění měnové politiky.


Letem světem

Ministerstvo financí zveřejnilo svou novou makro prognózu. Odhad růstu ekonomiky v letošním roce nezměnilo a čeká 2,7% (my 2,4%). Nicméně zvýšilo spotřebu domácností (3,1% vs. my 3,4%) a naopak snížilo odhad investic (1,5% vs. -0,4%). Průměrnou inflaci mají na 0,5%, zatímco my na 1,1%. 

Čínské indexy nákupních manažerů (PMI) jsou dva a proto občas vysílají smíšené signály. Ten čínského staťáku je konzistentní s růstem HDP (dle staťáku) mírně pod 7%. A ten soukromý, který je více volatilní, implikuje růst ekonomiky na šesti procentech. Ale už není tak pesimistický jako na ve druhé půlce loňského roku. 


Inflace v EMU v lednu vzrostla z 0,2% na 0,4%. Podle našich odhadů by i ta česká mohla přidat na tempu, z 0,1% na 0,5% (bude zveřejněné 12.2.). Růst HDP ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku Španělska (+0,8% q/q) a Francie (+0,2% q/q) potvrdil očekávání. Pro nás je nejdůležitější Německo, které zveřejní první odhad růstu 12. února. 

BREXIT: tento měsíc bude summit EU, a tak probíhají přípravné jednání mezi Cameronem a EU. O víkendu nebylo dosaženo dohody na draftu, politici si dali ještě dnešek na přípravu. 

HDP USA vzrostlo ve 4Q podle prvního odhadu o slabých 0,7%, i přes slušný růst reálné spotřeby (která roste mimo jiné i díky nízkým cenám ropy). 
   

"Těžko se ráno potkat s vrozeným optimismem. Zejména ve dnech, kdy opouštím přátelskou postel v šest, zatímco optimismus vstává až po desáté."

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...
1 komentář
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...
Okomentovat
Další informace