Přeskočit na hlavní obsah

Ranní restart: obrtlík, orosený OPEC a cílovači kurzů



Ropa na obrtlíku

Cena ropy přerušila volný pád, korigovala k 35 dolarům za barel a najednou finanční trh, respektive hedgové fondy trhají rekordy v sázkách na další růst cen.


Co se stalo? To že Rusko je na mrtvici z propadu cen ropy je jasné, ale už i OPEC se orosil. Na konci roku šéf OPECu varoval, že pokud ceny v lednu neporostou, tak v únoru svolá schůzi za snížení limitů. A ropa ne že nerostla, ale dokonce poklesla. Uvidíme, zda skutečně dojde ke snížení, respektive k dodržování nižších limitů: s disciplínou měl OPEC v minulosti problém. A opakuji, že držíme naši prognózu paragánské padiny na konci letošního roku, především díky pozitivnímu dopadu cen ropy na poptávku. 


Když QE nestačí, tak pomohou staré dobré sazby

Japonci minulý týden rozšířili klub centrálních bank se zápornou sazbou (ECB, Švédsko, Dánsko a Švýcarsko). Podle našeho názoru přitom nejde primárně o snahu zvýšit růst úvěrů (ty rostou o dvě procenta), ale o snahu řídit kurz. V tomto případě oslabit JPY. Ten totiž potvora v posledních měsících nechtěl oslabovat i přes brutální tempo QE. Pokud se kurz neposune nad 130 JPY/USD v následujících měsících, tak buďte připraveni na další nadílku uvolnění měnové politiky.


Letem světem

Ministerstvo financí zveřejnilo svou novou makro prognózu. Odhad růstu ekonomiky v letošním roce nezměnilo a čeká 2,7% (my 2,4%). Nicméně zvýšilo spotřebu domácností (3,1% vs. my 3,4%) a naopak snížilo odhad investic (1,5% vs. -0,4%). Průměrnou inflaci mají na 0,5%, zatímco my na 1,1%. 

Čínské indexy nákupních manažerů (PMI) jsou dva a proto občas vysílají smíšené signály. Ten čínského staťáku je konzistentní s růstem HDP (dle staťáku) mírně pod 7%. A ten soukromý, který je více volatilní, implikuje růst ekonomiky na šesti procentech. Ale už není tak pesimistický jako na ve druhé půlce loňského roku. 


Inflace v EMU v lednu vzrostla z 0,2% na 0,4%. Podle našich odhadů by i ta česká mohla přidat na tempu, z 0,1% na 0,5% (bude zveřejněné 12.2.). Růst HDP ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku Španělska (+0,8% q/q) a Francie (+0,2% q/q) potvrdil očekávání. Pro nás je nejdůležitější Německo, které zveřejní první odhad růstu 12. února. 

BREXIT: tento měsíc bude summit EU, a tak probíhají přípravné jednání mezi Cameronem a EU. O víkendu nebylo dosaženo dohody na draftu, politici si dali ještě dnešek na přípravu. 

HDP USA vzrostlo ve 4Q podle prvního odhadu o slabých 0,7%, i přes slušný růst reálné spotřeby (která roste mimo jiné i díky nízkým cenám ropy). 
   

"Těžko se ráno potkat s vrozeným optimismem. Zejména ve dnech, kdy opouštím přátelskou postel v šest, zatímco optimismus vstává až po desáté."

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

My ČNB a oni Ilumináti

Odcházející guvernér M. Singer včera zveřejnil na blogu ČNB svůj článek, kde se zamýšlí nad dopady kurzového závazku do růstu. A s Jirkou jsme museli zareagovat. Předně musíme říct, že máme ČNB rádi, myslíme si, že patří ke špičce centrální bank ve světě, a že zavedení kurzového závazku bylo správným rozhodnutím. A po tomto opatrném úvodu asi očekáváte, že nezůstane niť suchá.  Kde začít? V článku se píše, že ekonomika rostla v roce 2014 o 1,9%. A tento růst Singer rozkládá na nějaké faktory: 1,1 procentního bodu přispěla zahraniční poptávka (růst v EMU), fiskální impulz 0,3pb, cena ropy 0,1pb, daně na cigarety -0,8pb. A (a teď to přijde) „měnová politika a sentiment“ 1,2 procentního bodu. Kdyby v té poslední položce bylo z našeho pohledu nějaké rozumnější číslo (řekněme 0,4-0,5pb jen pro měnovou politiku), tak by tento komentář asi nevznikl, ale více než procentní bod je už opravdu hodně a navíc je tam měnová politika spolu se sentimentem v jedné skupině, což podle nás n...

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...