Přeskočit na hlavní obsah

Ranní restart: Všichni Rusnokovi muži


Do bankovní rady míří Rusnokovi muži


Kancelář prezidenta oznámila, že do bankovní rady budou dnes jmenováni Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký (mandáty Mirka Singera a Kamila Janáčka vyprší na konci června). Jiří Rusnok si tak prosadil své dva bývalé kolegy ze soukromého sektoru, což z nich ovšem nečiní špatnou volbu.

Vojta Benda je skvělým makroekonomem. Pracoval jako analytik jak v ČNB, tak v komerčních institucích, zná velmi dobře prognostický aparát ČNB. Navíc je fanouškem britského humoru, což učiní meetingy snesitelnějšími :-). 

Tomáš Nidetzký je zase praktik, který prošel několika manažerskými pozicemi v rámci finančních institucí (pojišťovna, banka, stavebka). Vzhledem k rostoucí roli finanční stability a dohledu se budou tyto znalosti více než hodit.

Každopádně noví členové snižují pravděpodobnost nějakých otoček a kotrmelců v měnové politice ČNB. Nadále očekáváme exit až na přelomu 2017/18. 

Když už jsme u centrální banky, tak trefný je tento výrok: „Central bankers these days are not unlike referees in a premier league soccer match; they spend a lot of time running around the players only to be accused of making biased or bad calls whenever they blow a whistle.“ Tak good luck!

Za Rusnoka euro nebude

Včera měl shodou okolností rozhovor pro Radiožurnál budoucí guvernér Jirka Rusnok. Potvrdil, že nejméně do konce roku 2016 nebude kurzový závazek zrušen a vzhledem k aktuálnímu výhledu inflace by mohl exit nastat okolo poloviny roku 2017. Respektive zmínil exit nebo jinou úpravu. Což ukazuje, že ČNB ještě přesně neví (protože je to daleko a bude záležet na aktuální situaci) jakou formu exitu (skokový, postupný) ČNB zvolí. 

V otázce přijetí eura řekl, že rozhodnutí je na vládě, technicky je česká ekonomika připravena, ale „myslím si, že to v rámci mého mandátu nebude“.

MMF nabádá vládu, aby nepodlehla volbám

Mezinárodní měnový fond na tiskovce zveřejnil závěry své mise v ČR. Mimo jiné řekl, že by vláda měla odolat pokušení snižovat daně a zvyšovat výdaje před volbami v roce 2017. 

Dále, že ČNB by měla být připravena zavést negativní sazby k omezení přílivu spekulativního kapitálu. Na této frontě je klid, ale zdánlivý. ČNB neintervenuje, nicméně až MF začne emitovat větší balíky dluhopisů (díky splátkám dluhu), inflace začne ve druhé polovině roku růst a trh začne spekulovat nad časováním exitu, tak tato diskuse dostane nový náboj. 

MMF dodává, že ČR potřebuje především zlepšit a zkvalitnit vzdělávání, fungování soudů a omezit administrativní překážky pro business. S tím se nedá nic jiného než souhlasit.   

Moje žena mi nechala na lednici vzkaz: „Nefunguje to! Už to nevydržím! Jdu bydlet k mamince.“
Otevřel jsem ledničku. Světlo svítilo. Pivo bylo studené. O čem to mluvila!?!?

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...
1 komentář
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...
Okomentovat
Další informace