Přeskočit na hlavní obsah

Do nitra české ekonomiky a centrální bankéřů



Česká ekonomika vzrostla o 2,5 procenta

Takový je alespoň první odhad staťáku ohledně meziročního růstu HDP ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Jde o první odhad, takže náš čeká ještě fůra revizí a navíc neznáme strukturu růstu. Nicméně už teď je jasné, že ekonomiku táhne růst spotřeby domácností a vývozy. 

Máme nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, akcelerující růst mezd a domácnosti nadupané důvěrou, že bude líp. 


A přebytek obchodní bilance roste v letošním roce podle všech měřítek, takže i tzv. čisté vývozy tlačí ekonomiku nahoru. 


Růst naopak zpomaluje propad investic, což je důsledek loňského extra silného efektu EU fondů. Proto vloni například inženýrské stavby rostly až o 25 procent. Letos už je čerpání EU fondů opět normální, proto se investice vrací na předchozí úrovně. A proto klesají. A proto stahují růst ekonomiky na nižší úrovně.

Pokud bychom očistili růstu HDP o investice, tak můžeme vidět, že ekonomika naopak akcelerovala svůj růst.


Jirka očekává, že celkový růst v letošním roce dosáhne 2,6%. Nejistotu nicméně do hry vnáší Brexit a slabý italský bankovní sektor. 

Fed vám chce zase něco naznačit

Dneska zveřejní americká centrální banka zápisky z posledního zasedání bankovní rady (FOMC). Ve stanovisku po červencovém zasedání nejvíce zaujala věta, že „krátkodobé rizika pro ekonomický výhled se snížila“. Zdá se, že zápisky budou laděny jestřábím stylem, tedy budou naznačovat (opět) rychlejší růst sazeb, než čeká trh. 

John Williams (prezident Fedu San Francisco) začal týden tím, že by Fed měl přehodnotit systém měnové politiky ve světle nízkých rovnovážných úrokových sazeb. A to tak, že směrem k cílování nominálního HDP. Teď Fed cíluje inflaci a nezaměstnanost, což je vlastně to samé. Nicméně jeho uvažování jde směrem ke zvýšení inflačního cíle. 


Také píše, že zvýšení rovnovážné úrokové sazby by mělo jít prostřednictvím vyšších investic do vzdělání, infrastruktury, výzkumu a vývoje. Shodou okolností včera jsem ukazoval, že podinvestování je problémem USA. 

Také propaguje silnější, více predikovatelnou a systematičtější fiskální politiku navázanou na ekonomický cyklus. Jinými slovy, by se fiskál mohl řídit podobným pravidlem Fed, tedy cílovat nominálního HDP.

No ale pak už nastoupili jestřábi: William Dudley (prezident Fedu New York) kontroval, že diskuse o zvýšení inflačního cíle je předčasná. A řekl, že se blíží chvíle (nikoliv zima), kdy Fed bude muset zvýšit sazby. Na otázku, zda je možné, aby už v září (20-21.9.) Fed zvýšil sazby, tak odpověděl, že to možné je. 
Dennis Lockhart (prezident Fedu Atlanta) doplnil, že věří, že ekonomika akceleruje svůj růst, a proto by sazby měly růst minimálně jednou v letošním roce. 
Trh se nechává vycukat: sice zvýšil pravděpodobnost zvýšení sazeb v září, ale pouze na 15 procent. Souhlasíme, myslíme si, že těsně před prezidentskými volbami se Fed moc nepohrne do zpřísňování měnové politiky. Čekáme zvýšení sazeb až v prosinci. Trh vidí šanci, že sazby do konce roku zvýšeny na 52 procent.  
Mimochodem, blíží se výroční slet centrálních bankéřů a ekonomů v Jakcson Hole: 26. srpna s názvem „Designing Resilient Monetary Policy Frameworks for the Future“. 

"Chaime, nemohl bys mi půjčit stovku?"
"Je mi líto, ale nemám u sebe peníze."
"A co doma?"
"Děkuji, všichni zdrávi."

Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky!

Komentáře

  1. Dobrý den, co říkáte na stále vzrůstající trend investic do dluhopisů? Samozřejmě to vidím jako potenciální dobrou investiční příležitost, ale spíše nevím jak investovat do dluhopisů. Respektive zda bych měl přemýšlet pragmaticky a investovat do toho, co poroste, anebo spíše nainvestovat peníze tematicky do něčeho, co mě baví a čemu rozumím. Jak to vidíte? :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...