Michal Skořepa včera napsal:
ČNB jde s dobou, začala už i vlogovat
Máme za sebou Nový rok, a tak si snad můžeme dovolit jednu odbočku do nedávné historie centrálního bankovnictví a návazně do dávné historie české měny.
Pryč jsou doby, kdy každá centrální banka připomínala ze všeho nejvíc tajuplný chrám iluminátů. Spolu s přechodem na cílování inflace a posílení politické nezávislosti centrálních bank přišla také jejich větší otevřenost a sdílnost vůči veřejnosti (samozřejmě to ještě neznamená větší srozumitelnost). ČNB nezůstává stranou tohoto trendu, ba podle specializovaného žebříčku a specializovaného serveru patří naopak v oboru transparentnosti ke světové špičce. Už před několika lety začala ČNB blogovat, teď se pustila i do vlogování (blogování ve formě videa).
Hlavní rozbíječi monarchie jediní drží název její měny
Po prvním vlogu J. Rusnoka, který spíš jen shrnul některá základní fakta o agendě ČNB, pohovořil v druhém vlogu viceguvernér Mojmír Hampl. Zaměřil se na skutečnost, že název koruna byl pro měnu používanou na našem území zaveden ještě za Rakouska-Uherska, ale právě na našem území – a kupodivu nikde jinde na území bývalého mocnářství – přetrval až dodnes. Přitom právě na Čechy se občas někteří Rakušané dívají trochu přes prsty jako na „ty, co rozbili císařství“.
M. Hampl se ve vlogu krátce zmiňuje i o pokusech zvolit po převratu v roce 1918 pro měnu nového Československa nové, „národnější“ označení, jako třeba lípa nebo sokol. První československý ministr financí Rašín ale trval na ponechání názvu „koruna“ – a uspěl. Bylo by zajímavé, kdyby se někomu povedlo trochu víc rozklíčovat důvody tohoto úspěchu, nota bene vzhledem k tomu, že bylo třeba velmi rychle fyzicky vyměnit imperiální měnu za novou, československou. Nový název by pro popularizaci nové měny přece mohl být dobrý marketingový tah.
Měl Rašín obecně tak silnou pozici? Nebo ty alternativy byly zmiňovány jen vlažně a jejich navrhovatelé spíš jen chtěli signalizovat svou oddanost novému státnímu útvaru? (Koneckonců od zpuchřelého habsburského soustátí jsme v peněžní sféře ve skutečnosti převzali i spoustu dalších věcí.) Nebo byla každá alternativa spjatá s jiným politickým směrem, a tedy žádná dost silná?
Američané dostávají rozum: Opouštějí šeky
Americká centrální banka těsně před Vánoci zveřejnila studii, ze které vysvítá mimo jiné dlouhodobý trend přesunu bezhotovostních plateb od šeků (v následujícím grafu jediná klesající čára) zejména k platebním kartám (zelená plná čára).
Jak dokládají data ECB zachycená v následujícím grafu, v Evropské unii je trend podobný. Tedy až na to, že v EU – na rozdíl od USA – šeky (opět jediná klesající čára v grafu) nebyly dominantní formou bezhotovostního platebního styku už ani v roce 2000.
Dvě zajímavá srovnání na téma používání šeků loni uveřejnila australská centrální banka. První srovnání ukazuje, že USA byly v roce 2014 pro platby šekem zemí zaslíbenou nejvíc, ale zdaleka ne jedinou. Průměrný Američan použil v roce 2014 nějaký šek zhruba 45krát a třeba takový průměrný Francouz téměř 40krát. Další zahrnuté země Evropy se ale povětšinou obešly takřka zcela bez šeků.
Druhé srovnání se týká nákladnosti různých platebních metod:
Jak vidno, šeky jsou pro (australské) banky a obchodníky celkově zhruba 5krát dražší než kreditní karty a 10krát dražší oproti hotovosti. S poklesem obliby šeků pro placení porostou i v grafu uvedené jednotkové náklady na jejich používání. Lze tedy očekávat, že používání šeků bude dál rychle slábnout, i když samozřejmě za jistých okolností může tento trochu archaický a čím dál dražší nástroj i nadále posloužit lépe než jiné.
Česká ekonomika v dobré náladě – až na stavebnictví
Pro ty z našich čtenářů, kteří mezi svátky odmítali sledovat vycházející statistiky, jen zcela stručně připomenu, že o české ekonomice vyšly indikátory důvěry. Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu) oproti listopadu poklesl o pouhé 2 desetiny bodu na hodnotu 99,1. Za tímto číslem je pokles o 0,3 bodu u podnikatelů – a to téměř výhradně jen kvůli poklesu (o 4,1 bodu na rovných 75) ve stavebnictví – a naopak nárůst (o 0,8 na 108,7) u spotřebitelů.
Bonus: K Vánocům jsem dostal pytlík himálajské jedlé soli. Píšou, že vznikla před 250 mil. let hluboko pod zemí. A taky „spotřebujte do 6/2017“.To ji vykopali jen tak tak!
Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky!
Komentáře
Okomentovat