Přeskočit na hlavní obsah

Barvy, důvěra a samota


Datové úlovky a robot v depresi 
Brodění spousty daty, grafy a tabulkami občas přinese nečekaný úlovek. Když se lidí v EU ptali, zda mají komu říci o pomoc, tak u nás nejméně lidí řeklo, že vlastně nemají nikoho. To byste u těch pesimistických Čechů zavřených na chalupách nečekalo, co. Nejsme v tom sami!

A další úlovek: jen třetina lidí u nás věří médiím. Optimista ve mně to čte jako dobrou zprávu, jakože kritické myšlení. Pesimista nad ním nevěřícně kroutí hlavou.

Pablo Picasso o počítačích řekl: „Ale vždyť jsou k ničemu. Můžou vám dát jenom odpovědi.“
No právě. No právě!

Leporelo ECB
Zítra bude zasedat centrální banka eurozóny a bude se bavit o časování normalizace měnové politiky, především kdy, jak a jak dlouho ukončovat kvantitativní uvolňování. Tak co se v EMU děje? 
Včera byl zveřejněn průzkum úvěrových podmínek v EMU, které se pro podniky mírně zlepšily. Důvěra v budoucí ekonomický růst je také dostatečně vysoká. 

To, co EMU nedovolí růst rychleji je bankovní sektor, kde banky čelí rostoucí regulaci a ty z periferie jsou naloženy špatnými úvěry. Banky prostě nemají dostatečný prostor profinancovat růst. A druhým důvodem, který ECB neustále opakuje, je nedostatečný fiskální impulz.


K tomuto mixu přidejme stále nizkou jádrovou inflaci. Ekonomická situace se zlepšuje, stále neprodukuje inflační tlaky a růst není robustní díky přetrvavajícím problémům bankovního sektoru. Proto neukončí ECB kvantitativní uvolnění před první polovinou příštího roku a zvýšení sazeb bude na pořadu dne až ve druhé polovině roku. 

Slova šéfa ECB před třemi týdny finanční trh vyhodnotil jako indikaci dřívějšího zpřísnění měnové politiky. Ale nyní už opět klesá názor, že ECB zvýší sazby už v prvním čtvrtletí 2018. 


Letem světem
Šéfce Fedu Janet Yellen končí mandát v únory příštího roku. Mezi možnými kandidáty jsou Glenn Hubbard, John Taylor a Kevin Warsh. A všichni tři pochválili návrhy Trumpovi administrativy a Kongresu, které podle jejich názoru mohou zvýšit ekonomický růst ke třem procentům. 

Začínají Colours of Ostrava!!!


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...
1 komentář
Další informace

My ČNB a oni Ilumináti

Odcházející guvernér M. Singer včera zveřejnil na blogu ČNB svůj článek, kde se zamýšlí nad dopady kurzového závazku do růstu. A s Jirkou jsme museli zareagovat. Předně musíme říct, že máme ČNB rádi, myslíme si, že patří ke špičce centrální bank ve světě, a že zavedení kurzového závazku bylo správným rozhodnutím. A po tomto opatrném úvodu asi očekáváte, že nezůstane niť suchá.  Kde začít? V článku se píše, že ekonomika rostla v roce 2014 o 1,9%. A tento růst Singer rozkládá na nějaké faktory: 1,1 procentního bodu přispěla zahraniční poptávka (růst v EMU), fiskální impulz 0,3pb, cena ropy 0,1pb, daně na cigarety -0,8pb. A (a teď to přijde) „měnová politika a sentiment“ 1,2 procentního bodu. Kdyby v té poslední položce bylo z našeho pohledu nějaké rozumnější číslo (řekněme 0,4-0,5pb jen pro měnovou politiku), tak by tento komentář asi nevznikl, ale více než procentní bod je už opravdu hodně a navíc je tam měnová politika spolu se sentimentem v jedné skupině, což podle nás n...
Okomentovat
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace