Taky Názor | david navrátil

Představte si, že byste měli velký arch papíru. Přeložte ho napůl. A ještě jednou jej přeložte napůl. Tak a teď si představte, že byste ho takto dokázali přeložit padesátkrát.  Já vím, že byste ho takto přeložit nedokázali. Normální A4 jde přeložit maximálně sedmkrát, osmkrát. Ale zkuste si představit, že to dokážete.  Moje otázka je, jak vysoký by byl výsledný sloupec takto složeného papíru? Hádáte, že jako tlustá kniha? Ne. A dokonce pokud byste byli odvážní a řekli, že výsledný sloupec bude stejně vysoký, jako všechny knihy z vaší knihovny srovnané na sebe, tak byste ve vašem odhadu byli daleko od skutečného výsledku. „Ve skutečnosti bude výsledný sloupec přibližně tak vysoký, jako je vzdálenost od Země ke Slunci“, píše ve své knize Bod zlomu Malcolm Gladwell (pokud jste nečetli, tak doporučuji na prodlužující se večery).  Zdá se vám to neuvěřitelné? To je dáno tím, že nám lidem tento výsledek přijde naprosto neadekvátní příčině. Tenký papír na z...

ČNB si pustila pusu na špacír Nejdříve Jirka Rusnok, který mimo jiné řekl:  1) záporné sazby mohou snížit spekulativní tlak na korunu. Ano, ale ČNB si sama na posledním zasedání uvědomila, že záporné sazby vlastně nepotřebuje. Za prvé, spekulativní tlak a následný přebytek kaček na trhu snížil tržní sazby do záporu. Prostě trh na sebe uvalil záporné sazby bez potřeby zásahu centrální banky.  Za druhé, když si pozorně přečtete zápisky z posledního zasedání bankovky, tak tam narazíte na větu, která říká, že zavedení záporných sazeb není potřebné i „vzhledem k vysokému růstu objemu úvěrů“. K tomu přidejte informaci od viceguvernéra Vládi Tomšíka. Ten říká, že úvěry rostou tak rychle, že se zvyšuje pravděpodobnost zvýšení minimální kapitálové přiměřenosti pro banky prostřednictvím tzv. proticyklického polštáře. Ten je nyní nastaven na 0% a může maximálně dosáhnout 2,5%. Jinými slovy nám ČNB říká, že záporné sazby by teoreticky šly použít, ale jsou zbytečné a naví...

Každý jsme už slyšeli výrok lorda Actona, že „moc korumpuje a absolutní moc absolutně korumpuje“. A možná jste se už zamysleli, jak moc velkou moc musíme dostat, abychom ji začali zneužívat? Zkuste experiment. Vyberete studenty a rozdělíte je do tříčlenných týmů. Tak, aby v každém týmu byly jen muži nebo jen ženy. Každý tým sedí v samostatné místnosti a náhodně jeden člen týmu je zvolen za vedoucího. Každý tým dostane k řešení komplikovaný a nudný problém typu, co dělat s podváděním mezi studenty nebo jak regulovat pití alkoholu na univerzitě. Takový experiment proběhl před pár lety v Berkeley. Přesně po třiceti minutách byl tým přerušen. Experimentátor vešel do místnosti s talířem se čtyřmi koláčky a dal jej na stůl, aby se tým mohl posilnit.  Tušíte správně, že onen "komplikovaný a nudný problém" byl jen zástěrkou. Šlo o ty koláče. Tým byl tříčlenný a koláče byly čtyři. Každý člen týmu sám od sebe snědl jeden koláč. Jeden zůstal na talíři. Možná byste oč...

Devizový shopaholik  Devizové rezervy České národní banky vzrostly v průběhu září o 57 mld. CZK (na 1 535 mld. CZK). Podíl k HDP se tak dostal na cca 35%.  Od psychologické švýcarské hranice 80% jsme na míle vzdálení. Navíc jsme vysvětlovali , že jde o hranici, kterou citlivě vnímá více trh, a ne ČNB. Důvodem je fakt, že ČNB nemá obavy ze záporného kapitálu díky přecenění devizových rezerv jako Švýcaři, kteří musí vyplácet dividendy kantonům. Záporné vlastní ČNB jmění v minulosti dosahovalo až -5% HDP. Za druhé, spekulativní tlak v průběhu září citelně polevil. To jsme ukazovaly na vývoji dekádní bilance v průběhu září. V prvních deseti dnech rychlý růst rezerv, pak rychlé zklidnění k nule. Tento vývoj je také vidět nejen na vývoji samotné koruny, ale i forwardech: příležitost pro zajištění dovozů byla nejatraktivnější právě na začátku září, kdy se forwardové kurzy dostaly hluboko pod 27 CZK/EUR.  ČNB pak ještě zveřejnila detail svých obchodů za s...

„..ba i ti šikovní Žaponci se silami jsou na konci “   Japonci budou dále pokračovat v kvantitativním uvolňování, tedy v nákupech aktiv na svou bilanci. Rozhodla tak centrální banka na své dvoudenním zasedání. Roční cíl se nemění: nákupy budou činit 80 bilionů yenů (cca ďábelských 666 mld. USD). Pokud někteří analytici a ekonomové byli/jsou nervózní z neříditelné akcelerace inflace, protože centrální banky Fedu a ECB nafukují své bilance, tak koukněte, jak se rozjela centrální banka Japonska. Bilance se zvýšila cca o 50% HDP. Pro srovnání ECB cca 10% a Fed necelých 20%. A (hyper)inflace nikde. V Japonsku stárnutí obyvatel vede postupně k něčemu, co máme spíše spojeno s USA. K nulovým úsporám. A to i přesto, že míra úspor Japonce v produktivním věku kolem čtyřicítky je pořád zhruba 30%. V Japonsku prostě rychle roste podíl důchodců na populaci. A ti své úspory utrácejí. Když důchodce začne utrácet své úspory, tak to znamená, že prodává své investiční porfolio ...

Naše chování a rozhodování, bychom často nepopsali jako racionální. Dneska o tom, jak jsme neuvěřitelně ovlivnitelní.  Z knížky Šťouch (Nudge) od Richarda Thalera a Cassa Sunsteina měl zaujal následující experiment. Představte si. Jste ve skupině neznámých lidí, kteří dostanou na papíře namalovanou čáru. A následně je na plátno promítnuta trojice čar. Vaším úkolem je určit, která z těch třech je stejná jako ta vaše na papíře. Úkol velmi snadný. A taky že ano, daří se vám ve skupině velmi snadno určovat tu správnou. V prvním, ve druhém i třetím kole. Ale ve čtvrtém kole najednou všichni kolem vás začnou ukazovat na čáru, která je jiná, než máte před sebou. Prostě se mýlí.  Co uděláte vy? Budete věřit sami sobě? Nebo se necháte ovlivnit většinou?  V mnoha testech, v mnoha zemích to dopadlo tak, že 20-40% lidí se nechalo ovlivnit většinou. A to v situaci takto velmi jednoduchého úkolu. Zkusme další experiment. Máte říci, zda souhlasíte s výrokem „Jelikož...

„Hra nekončí, dokud není konec.“ Včera zasedala bankovní rada ČNB. Vzhledem k tomu, jak se po trhu rozšířilo přesvědčení, že exit může přijít dříve a nákup koruny je bezrizikový obchod s bohatou odměnou na konci, bylo důležité, s čím se ČNB vytáhne. A ta pochopitelně řekla, že neukončí používání kurzu dříve než ve druhém pololetí roku 2016. Pro pomalejší potom v prohlášení zdůraznila, že „kurz koruny se tedy bude pohybovat na hladině 27 korun za euro nebo slabší přinejmenším do poloviny roku 2016."  Já k tomu dodám, že koruna na spotu nepadne před exitem pod 27, ale pokud trh bude zase spekulovat na exit, tak na forwardy pod půjdou. Stejně jako tomu bylo toto září. Proto je potřeba nečekat na zajištění těsně před exit. Guvernér Singer řekl, že „rozhodně nediskutovali možnost dřívějšího exitu“, ale možnost pozdějšího exitu. A řekl, že k posunu časování exitu nedošlo mimo jiné i proto že je zatím dost času a protože toto zasedání bylo tzv. malé: v listopadu (5.11....